Navenek se vztah idylickým určitě jevil. Na rakouském dvoře panovala poměrně přísná etiketa a rozhodně by se neslušelo, aby po sobě královští manželé v návalu hněvu házeli talíře. Oba měli velmi slušné vychování a celý život se k sobě chovali zdvořile. František Štěpán svou ženu v dopisech oslovoval "moje andělská nevěsto" a v drobných domácích sporech prý býval tím, kdo nakonec vždy ustoupil.
Kvůli lásce se vzdal Lotrinska
Není ani pochyb o tom, že se vzali z lásky. V královských rodinách to sice nebylo obvyklé, ale zrovna Marii Terezii štěstí přálo. Otec Karel VI. pro ni hledal ženicha, který by nevadil zahraničním spojencům. Protože se v té době už vědělo, že po něm nezůstane mužský následovník a rakouské země dle pragmatické sankce zdědí jeho dcera, ženich dědičky neměl být příliš mocný, aby se v Evropě moc nerozpínal a neučinil z Rakouska nebezpečného giganta. František Štěpán tuto podmínku splňoval na výbornou, neboť ze své strany dědil pouze Lotrinsko. Se sňatkem tak nesouhlasila jen Francie, která si sama činila na Lotrinsko nároky.
Marie Terezie, cca 1736-1740
František Štěpán se tedy svého dědictví vzdal, což by se dalo vysvětlit jako důkaz neskonalé lásky, nicméně pro něj samotného to zase taková oběť nebyla. Nikdy se nechoval jako typický ambiciózní aristokrat. Nesnášel formality, preferoval pohodlné oblečení a zachovával si přirozené vystupování, které se mezi škrobenou šlechtou nenosilo. Sňatkem s Marií Terezií získal lepší postavení, než jakého by dosáhl postem v Lotrinsku, a přitom si mohl zachovat kus osobní svobody. V Rakousku byl přeci jen spoluvladařem a mohl se za svou ženu trochu schovat. Jak chytré!
Moudře rozdělené role
Někteří historikové se ovšem domnívají, že pro Františka Štěpána nemohlo být jednoduché stát ve stínu vládnoucí manželky. Možná nebylo. Nicméně hned po pěti letech její vlády si to jistě vynahradil, protože se stal císařem Svaté říše římské. Potřebné hlasy při volbě mu ale vyjednala jeho žena. A nakonec říši vládla opět spíš ona.
Kdyby to Františkovi vadilo, mohl si díky své oficiálně uznané funkci prosadit svou. Politika ho však tolik netáhla a neměl k ní ani vlohy. Zato v sobě objevil talent obchodnický a v Rakousku čile zakládal manufaktury. Dařilo se mu tak dobře, že mohl Marii Terezii půjčovat peníze na zaplácnutí děr ve státním rozpočtu. A že jich tehdy nebylo málo.
František Štěpán Lotrinský
Císařský pár byl tedy skvěle sehraný a výborně se doplňoval. O tom, že to nevyhaslo ani v intimním životě, svědčí 16 narozených dětí. Marie Terezie byla po dobu prvních dvaceti let manželství v podstatě neustále těhotná.
František Štěpán měl nicméně silnou mízu a neváhal vyhledávat i jiné ženy. Císařovně to neuniklo, ale naučila se mu to odpouštět. Tolerovaná nevěra byla v té době mezi aristokracií poměrně normálním jevem, každý se chtěl vyhnout veřejnému skandálu. Těžko odhadnout, co si manželé říkali mezi čtyřma očima, když se zavřely všechny dveře. Jak uvedl historik Ivo Cerman pro Český rozhlas, "u veřejně známých lidí nikdy nevíte".
Zdroje: www.irozhlas.cz, www.stoplusjednicka.cz, cs.wikipedia.org
