Barva hvězd je důležitá

Zdánlivě může být úplně jedno, jakou barvu má Slunce. Co na tom záleží? Ať si je třeba fialové, hlavně, když svítí a hřeje. Barva hvězd, tedy i Slunce je důležitá pro astrofyziky. Barva prozrazuje vlastnosti hvězd, jejich teplotu, složení, staří i chování. Pro určení barevného spektra používají spektroskopii. Zdánlivou barvu vesmírného tělesa určuje vrchol vlnové délky. Chladnější hvězdy se zdají červené, teplejší pak jako modré. Jsou však i hvězdy oranžové, žluté i bílé. Vrchol spektra Slunce je na vlnové délce, kterou vnímáme jako zelenou. Máme tedy zelené sluníčko?

S astronomem na „kafčo“

Skutečnou barvu Slunce viděli jen astronauti, kteří překonali zemskou atmosféru a třeba strávili nějaký ten čas na vesmírné stanici (ISS). Proč a jak je to s barvou dokážou objasnit astronomové. Vlnová délka na vrcholu slunečního spektra je skutečně zelená, ale abychom Slunce jako zelené vnímali, muselo by vyzařovat pouze zelené světlo. Ale ono vyzařuje světlo v celé paletě barev (vlnových délek) elektromagnetického spektra, kromě gama záření. Viditelné světlo je v tomto spektru někde uprostřed. Barvy lze pozorovat přes hranol, tak se rozloží na červenou, oranžovou, žlutou, zelenou, modrou, indigo a fialovou. Vědci pro tyto barvy mají zkratku VIBGYOR. My můžeme barvy, které Slunce vyzařuje vidět, když se na obloze objeví duha. Barvy mají různé vlnové délky. Pokud se všechny barvy spojí, jako je tomu v případě Slunce, vznikne další barva: bílá. Ano. Naše hvězda je bílá. Bílá žhavá koule. Tak ho vidí posádka vesmírných stanic.

Zdroj: Youtube

Kde se vzalo žluté sluníčko?

Malíř, který dal Slunci žlutou barvu, je zemská atmosféra. Ta jeho barvu zkresluje. Zemská atmosféra výrazněji a účinněji rozptyluje barvy krátkých vlnových délek, tj. modré, indigo, fialové, zatímco delší vlnové délky, červená, oranžová, žlutá se téměř nerozptylují. Kvůli „nedostatku“, tedy rozptýlení studených barev tak převážně vnímáme Slunce jako žluté a oblohu jako modrou. Částečně k rozptylu přispívá i kouř, prachové částice a jiná znečištění. Při východu a západu je ve slunečním spektru mnohem více zastoupena červená barva. Ta na obloze vytváří působivé červánkové obrazy. Známe i pojem „krvavé slunce“, kdy se jeví jako červené, třeba jako v Japonsku. Ale pokud se pozorně zadíváme na fotky Slunce, je skutečně bílé. A jako bílé je často i „vidět“ na některých místech planety.

Zdroje: www.sciencefocus.com, www.scienceabc.com