Jakov Džugašvili byl otci trnem v oku už od dětských let. Jeho matka brzy zemřela a chlapce vychovali její příbuzní v Gruzii. Když povyrostl, strýc měl pocit, že by měl Jakov odcestovat za svým otcem do Moskvy a vystudovat pořádnou školu. Dobrý úmysl se bohužel setkal s tragickými následky.

Stalin se v té době právě podruhé oženil a slavil narození druhého syna. Příchod Jakova do rodiny nikterak nevítal, chlapec ani neuměl rusky a odmítal přijmout otcovo příjmení. Paradoxně to byla macecha Naděžda, kdo se ho zastával a přijímal ho s větším pochopením. Jakov si v hlavním městě připadal jako cizinec a propadal depresím.

Spory vystřídalo usmíření

Pro Stalina byl Jakov neschopným troubou, který to v životě nikam nedotáhne. Když se mu syn svěřil, že by se rád oženil se spolužačkou Zojou, vysmál se mu. Jakov na to utekl z domu a Zoju pojal za manželku v tajnosti, což Stalina rozhněvalo k nepříčetnosti.

Tehdy se Jakov poprvé pokusil o sebevraždu. Chtěl si vstřelit kulku do hlavy, ale přežil s pouhým zraněním. Stalin jen pohrdavě ohrnul ret: "Jsi neschopný hlupák, neumíš ani střílet."

Manželství se Zojou ke Stalinově úlevě nevydrželo. Jakov se dal do kupy, v Moskvě vystudoval tepelně-fyzikální fakultu a našel si novou ženu, Julii Melcerovou. Stalin ji přijal kupodivu vlídně, ačkoli pocházela ze židovské rodiny.

Vztah mezi otcem a synem pookřál. Mladí manželé dostali od tatínka byt a když se narodila dcera Galina, Stalin jim obstaral i chůvu a kuchařku. Jakov se na oplátku nechal zapsat do komunistické strany a nastoupil do Dělostřelecké akademie Rudé armády.

Když přišla válka, Jakov mohl konečně otci dokázat, že není zase tak neschopný a se střelbou to také není zlé. Hned v začátku byl povýšen na nadporučíka a jeho vojenská kariéra by byla jistě stoupala, kdyby v roce 1941 nepadl do německého zajetí.

Osudová propaganda

Nacisté měli ze vzácného úlovku velkou radost a jméno Stalinova syna ihned zneužili v propagandě. "Složte zbraně a přejděte k nám, budeme s vámi zacházet lépe než Stalin, podívejte, i Džugašvilimu je u nás dobře," vzkazovali na letácích sovětským vojákům.

Pro Stalina byl v tom momentě jeho syn mrtev. Nikdy se nepokusil vyjednat jeho vydání a naopak vyhlásil, že každý, kdo padne živý do zajetí, je zrádcem národa a zaslouží si smrt. Pykat měla i jeho rodina.

Jakovova manželka putovala do vězení a malá Galina měla být odvezena do převýchovného tábora. Zachránila ji Stalinova dcera Světlana, která s pláčem uprosila otce, aby ji nechal doma.

Jakov Džugašvili věděl, že nad ním otec vyřkl ortel smrti. Koncem roku 1942 se rozběhl k drátům vysokého napětí, které lemovaly koncentrační tábor v Sachsenhausenu, a nechal se zastřelit hlídkou.