K úplně prvnímu zkřížení člověka moudrého a neandrtálce došlo před více než 100 tisíci lety v oblasti Blízkého východu. Vzájemné sympatie však neutichaly, a tak vědci stále nacházejí důkazy, že plození potomků pokračovalo i na jiných místech Asie a Evropy. Zajímavostí je, že převažovaly svazky mezi neandrtálskými muži a moderními ženami.
Podoba neandrtálského muže
Dnes se podíl pračlověčích sekvencí v genomu evropských a asijských populací pohybuje mezi 1-4 %. Převážně se jedná o ty, jež byly pro vývoj výhodné, a tak zůstaly v naší DNA zachovány. Například lepší adaptace na chladnější klima. Neandrtálskému DNA tak můžeme poděkovat i za zvýšený výskyt obezity. Tito předci nám předali sekvence zapojené do metabolismu tuků umožňující lépe využívat omezené zdroje potravy. V době hojnosti, nedostatku pohybu a globálního oteplování však mohou způsobovat civilizační nemoci.
Práh bolesti, neandrtálci a lidé
V neandrtálské DNA se našly také mutace. Mezinárodní tým vědců identifikoval tři změny v genu SCN9A, který kóduje sodíkový kanál Nav1.7. Ten se nachází na membráně nervových buněk. Sodíkové kanály ovlivňují množství fyziologických funkcí. Souvisí se vznikem epilepsie, ale také určují, jak silné budou signály bolesti.
Vědci provedli experiment na lidských buňkách a zjistili, že kombinací všech tří mutací dochází k hyperaktivitě kanálu Nav1.7. Ta má za následek snížení prahu bolesti. To je okamžik, kdy jedinec začne pociťovat diskomfort. Člověk se zvýšeným prahem jej zavnímá později nebo méně silně než osoba, jejíž práh bolesti je nízký.
Odborníci, jejichž výzkum byl otištěn prestižním vědeckém časopise Current Biology, pak dále zjišťovali, v jaké míře se trojkombinace vyskytuje u dnešní populace. Z 2 500 vzorků genomů z celého světa se mutace vyskytly nejčastěji u Asiatů a Američanů. Podle analýzy odpovědí z dotazníku, který vyplnilo přes 360 000 Britů, bylo také potvrzeno, že přibližně 0,4 % lidí mají dvě nebo tři zmíněné změny na genu SCN9A.
Neandrtálci a Covid-19
Výzkumníci Hugo Zeberg a Svante Pääbo v roce 2020 zjistili že zděděné neandrtálské geny také zhoršují průběh onemocnění Covid-19. Podle studie zveřejněné v časopise Nature je u potomků pračlověků až třikrát větší riziko připojení na plicní ventilaci. „Málem jsem omdlel, když jsme porovnali DNA velmi nemocných s covidem a DNA neandrtálců a denisovanů. Genomy byly stejné," říká Zeberg.
Jejich kolega, profesor Mark Maslin z University College v Londýně, však před zjednodušenými závěry varuje. „Tato studie neříká nic o tom, jak se nemoc šíří světem a nebere v potaz další rizikové faktory, jako je věk, pohlaví, nadváha, celkový zdravotní stav, apod.," řekl pro časopis The Guardian.
Zdroj:
www.em.muni.cz, www.ptejteseknihovny.cz, www.eurozpravy.cz, www.czechsight.cz, www.idnes.cz
