Doba, označovaná jako neolit, přinesla významné změny ve fungování společnosti. Celým starým kontinentem se šířil nový životní styl - zemědělství. Vědci si dlouho mysleli, že právě migrační vlna farmářů z Anatolie zformovala podobu dnešní evropské kultury. Postupem času se však začaly objevovat stopy, které napovídaly, že naši předci byli svědky další masivní expanze.
Mezi jednotlivé díly skládačky patřilo odlesňování, přítomnost koní a vozů, bronzové dýky a sekery a především jiný styl pohřbů. Mrtví byli k věčnému odpočinku ukládáni jednotlivě, tělo bylo zdobeno červeným pigmentem, komora byla pokryta trámy a na ně navršena hlína do tvaru mohyly. Ještě v roce 2014 odborníci předpokládali, že zvyky kultury, kterou pojmenovali Jámová, se rozšířily díky tomu, že byly praktické a domorodci se jimi inspirovali. Genetici však odhalili mnohem krutější důvod.
Nemoc, válka a smrt
Tým vedený Kristianem Kristiansenem z univerzity v Göteborgu ve Švédsku na základě rozboru 600 pozůstatků z celé Evropy z let 6000 př. n. l. až 900 př. n. l. zjistil, že tři čtvrtina koster obsahuje novou genetickou složku. Znamenalo to jediné. Většina původní populace byla nahrazena nově příchozími. Zbývalo odpovědět na otázku: „Jak se to stalo?”
Jámový pohřeb
Analýza pohřbů od severozápadu Dánska po jihovýchod České republiky ukázala, že většina přistěhovalců byli muži. Zajímavostí navíc bylo, že ženské hroby vykazovaly místní tradice. „Jsem přesvědčen, že v Evropě muselo dojít k určitému druhu genocidy. Jámoví válečníci vybili neolitické zemědělce a plodili děti s jejich manželkami.”
Vědec si myslí, že Evropané neměli šanci. Mladí bojovníci z oblasti Kavkazu a dnešního Íránu byli vynikajícími jezdci. Živili se převážně masem a mléčnými výrobky, a proto byli na svou dobu neobvykle vysocí a silní. Disponovali také bronzovými sekerami a ne jednoduchými kamennými nástroji. „Museli být neskutečně agresivní, jinak by se jejich kultura nerozšířila tak rychle,” spekuluje.
Jámoví válečníci
Kristiansen ale předpokládá, že k přebrání moci pomohla jiná tragédie. Během zkoumání zubů neolitických lidí objevil jeho tým ranou formu morového mikroba Yersinia pestis. „Je možné, že když válečníci vstoupili na starý kontinent, našli oslabené domorodce, kteří nekladli skoro žádný odpor,” tvrdí.
Migrací kočovných pastevců se navždy změnila celková genetická výbava Evropy. Analýza chromozomů Y ukazuje, že haploskupina R1a/R1b, kterou tato kultura disponovala, je dominantní u 50 % dnešních Evropanů, včetně Čechů. Zároveň se jejich rodná řeč stala kořenem více než 400 moderních jazyků.
Zdroje: www.videnskab.dk, www.medium.com, www.nationalgeographic.com, www.dailymail.co.uk
