Jan Hus: Poslední slova před upálením a jeho kontroverzní vztah k ženám

Jan Hus je silná postava české historie. Byl jedním z několika desítek kritických kněží, kteří se snažili o reformu církve, jež žila ve světském bohatství a neprávem využívala politického vlivu. Jako kazatel v Betlémské kapli měl však Hus větší slovo, než jeho kolegové. Prosadil se jako reformátor, který se svého učení nevzdal ani chvilku před smrtí.

Jan Hus vystoupil z řady hlavně díky svým kázáním. „Kazatelna byla opravdu funkčním a velmi účinným masmédiem té doby,“ říká historik Dušan Coufal. Krom toho se Hus nebál zasáhnout do politiky, a tak s ním museli počítat ve všech kruzích.

Kritika katolické církve

Do té doby, kdy Jan Hus a jeho stoupenci prosazovali ideální způsob života, se zdála být situace klidnou. Horší to bylo, když začali s kritikou celé katolické církve.

Právě katolická církev měla v té době své vlastní problémy. Největším bylo papežské schizma, které se projeví tehdy, když nejvyšší úřad zastává více papežů najednou. V 15. století byli rovnou tři.

Hus také upozorňoval na další nešvary, mezi kterými byly i odpustky a hromadění majetku v církvi. (Zdroj:ct24.ceskatelevize.cz)

Nepohodlný kazatel

Není proto divu, že se ho církev chtěla co nejdříve zbavit. Nejprve mu zakázala veřejně kázat a v roce 1414 byl pak pozván do Kostnice, kde měl na chystaném koncilu obhájit své učení. Místo toho ho však čekal soud.

Zajímavostí je, že tento církevní koncil nebyl původně svolán kvůli Husovi, ale kvůli rozpadu církve. V tu dobu byla situace tak špatná, že se nikomu Husovo počínání nechtělo podrobně zkoumat, a tak mu rovnou přidělili status kacíře. Jemu, stejně jako jeho kritickému kolegovi Johnu Wyclifovi byla přisouzena teze, že „kněz žijící ve smrtelném hříchu není opravdu knězem, a jím prováděné obřady nejsou platné.“

Jan Hus je dodnes symbolem žití za pravdu

Ani těsně před popravou se Hus svého učení nechtěl vzdát. Jeho přesvědčení zaznívají v jeho posledních slovech: „V té pravdě evangelia, kterou jsem psal, učil a kázal ze slov a výkladů svatých doktorů, dnes vesele chci zemříti.“

Upálen byl na hranici 6. července 1415.

Málokdo ví, že Jan Hus byl kritický nejen k církvi, ale také k ženám. "Jestli tvá žena něco zaviní, trestej ji tajně a tiše, aby nevzniklo pohoršení. Kdyby na to reptala, čehož tě Bůh uchraň, pak ji potrestej nikoli kyjem, ale metlou…“ zní v jeho spisech. Evangelický farář a významný teolog Miloš Rejchrt ale dodává, že se postupem času tato pověst žen jako „pověstných nádobek neřesti“ změnila. Sám Hus musel své teologická stanoviska revidovat, když viděl, jaké ženy mu přichází ke kázání. Překvapilo ho, že vůbec nebyly takové, jakým se učil vyhýbat a jaké měl trestat. (Zdroj:cesky.radio.cz)

Dnes už je Jan Hus uznávaný i samotnou hlavou církve. V roce 1999 prohlásil papež Jan Pavel II., že lituje jeho smrti a násilností vykonaných na českém národě. Připojili se k němu i pozdější papeži.

Je však pravdou, že katolická církev ho nikdy explicitně nezbavila označení kacíř, ani nikdy neuznala nelegitimnost procesu, kvůli kterému skončil na hranici. (Zdroj:g.cz)