Jan Jiří Grasel (Johann Georg Grasel) přišel na svět 4. dubna 1790 za dob vlády syna Marie Terezie Leopolda II. Narodil se žebračce a místnímu pohodnému Thomasi Graselovi na Třebíčsku v Nových Syrovicích u Moravských Budějovic. Už od svého dětství byl stigmatizovaný živností svého otce, který byl pohodným (antoušek, ras, drnomistr či travnímistr). Což bylo podřadné řemeslo, které spočívalo v likvidaci uhynulých zvířat, odchytu toulavých psů, koček a jiných zvířat a také jejich případné usmrcování. Lidé, kteří se živili touto činností, byli v minulosti pokládáni za podivíny, nenormální a nečisté.

Otcovo řemeslo, matčino žebrání, to vše vedlo k tomu, že se jich lidé stranili, v rodině byla bída a hlad. Otec Thomas (Tomáš) si za své kriminální činy odpykal v letech 1792–1809 trest na brněnském Špilberku. Také jeho matka Regina byla v roce 1801 uvězněna. Za loupežného mordýře se negramotný Grasel formoval už od devíti let a to na popud svých rodičů, kteří šli malému Jendovi „příkladem“. Už jako dítě byl odsouzen pro drobné krádeže ke čtrnáctidennímu vězení a zmrskání metlou. V patnácti letech se zúčastnil své první loupežné výpravy, což se mu zalíbilo natolik, že za necelý rok měl na svém kontě několik dalších loupeží movitých statků a domů v celém širokém okolí.

Pověst loupežného velitele si vybudoval velmi brzy. Přidávala se k němu kdejaká chátra, vojenští dezertéři, uprchnuvší trestanci, žebráci, vandráci. Grasel záhy z těchto individuí zformoval stálou zlodějskou partičku. Jakub Fähding a Ignác Stangel (přezívaný Krásný Nácek) se stali jeho věrnými druhy. Průvodním znakem všech zločinů, které Grasel se svými kumpány spáchal, byla brutalita. Přepadnuté oběti surově bil pěstmi a 66letou Annu Marii Schindlerovou ubil železnou tyčí, když mu odmítla říct, kde má schované zlaťáky.

Grasel své zločiny páchal nejen v Dolních Rakousích, zejména v okolí Gmundu, Raabsu, Zwettlu a Ober Hollabrunnu, ale i na území jižních Čech a jižní Moravy, a to mezi Chlumem u Třeboně, Novou Bystřicí, Slavonicemi, Dačicemi, Jemnicí a Znojmem. Za svůj krátký život spáchal přes dvě stovky trestních činů, jako byly krádeže[1], krádeže vloupáním, loupeže[2] a dvě vraždy. U prostého lidu budil Grasel opravdový strach.

Na jeho dopadení byla vypsána vysoká odměna ve výši 4 000 zlatých. Od listopadu 1815 byla po celých Čechách, na Moravě a Dolních Rakousech vyvěšena vyhláška, ve které kromě odměny bylo uvedeno, že pokud by k jeho dopadení přispěl jeho spolupachatel, připadne mu polovina odměny a beztrestnost. Za napomáhání nebo neoznámení jeho pobytu by byl každý potrestán až čtyřmi toky tvrdého žaláře.

Největší zásluhu na jeho dopadení měl brněnský policejní ředitel von Okacz. Grasel se lapil do jeho léčky, ve které sehrála hlavní roli Graselova bývala milenka Terezie Hambergerová. A tak byl Grasel 18. listopadu 1815 v hospodě v rakouském Martersdorfu konečně dopaden. Vyšetřování zločinů spáchaných Janem Jiřím Graselem a členy jeho bandy trvalo více než rok. Do případu „Grasel“ bylo zapojeno 214 osob, někteří z nich v průběhu vyšetřování zemřeli, několik z nich bylo odsouzeno k několikaletým trestům těžkého žaláře, sedm bylo souzeno vojenským soudem a tři z nich „elita“ – Jan Jiří Grasel, Ignác Stangel a Jakub Fähding – byli odsouzeni k trestu smrti oběšením. Veřejná poprava se konala 31. ledna 1818 v ranních hodinách.



[1] Osoba se dopustí krádeže tehdy, kdy si úmyslně přisvojí cizí věc.
[2] Loupež je oproti krádeži horším a závažnějším trestným činem, je způsoben nejen proti majetku, ale také proti osobní svobodě. To znamená, že pachatel k tomu, aby se zmocnil cizí věci, použije násilí.