Náchodský rodák Jan Letzel (1880 - 1925) se po studiích na pražské UMPRUM a krátkém působení v Čechách vydal do jižní Evropy, odkud ho osud zavál do Káhiry. Zde byl angažován do týmu architektů pracujících pro egyptského místokrále, ale vydržel tu jen dva roky. V roce 1907 dostal zajímavější nabídku v Japonsku. A tak Letzel nasedl na loď a odplul do země vycházejícího slunce.

Plný nadšení se ihned seznámil s místními poměry a hlavně s fenoménem zemětřesení, na který coby Čech nebyl zvyklý. Přírodní katastrofa bořila domy, jako by byly postavené z karet. Letzel proto začal nové stavby navrhovat s užitím modernějších a odolnějších materiálů, přičemž sázel hlavně na beton.

Český architekt si v Japonsku brzy založil vlastní ateliér a práce měl víc než dost. Průmyslový palác v Hirošimě patřil k jeho největším chloubám. Třípatrová secesní budova s točitým schodištěm a skleněnou kopulí byla slavnostně otevřena 5. srpna 1915 a původně sloužila jako výstavní síň obchodních produktů. Letzel v té době nemohl tušit, že se jeho dílo přesně za 30 let stane mementem nejsmutnějšího dne v dějinách Japonska.

Osud mu ani neumožnil, aby se toho dne dožil. Počátkem 20. let začal architekt trpět psychickými problémy, za kterými pravděpodobně stálo ničivé zemětřesení a zkáza, kterou napáchalo. Letzel na vlastní oči viděl, že řada jeho projektů v boji s přírodou neobstála. Vrátil se do Čech a jeho život se uzavřel v pouhých 45 letech v pražském sanatoriu pro choromyslné.

Nikdy se tak nedozvěděl, že jeho Průmyslový palác, dnes nazývaný Atomový dóm, dokázal jako jediný ze staveb v širokém okolí odolat zkoušce nejnáročnější: atomové bombě Little Boy svržené na Hirošimu americkou armádou. Budova nebyla po náletu nikdy opravena a dodnes slouží jako památník jedné z největších válečných tragédií.