Jak mohl slepý Jan Lucemburský napadnout u Kresčaku Černého prince? Je to lež!

Kolorovaná iluminace bitvy u Kresčaku z manuskriptu Kronik Francie, Flander, Anglie, Skotska a Španělska Jeana Froissarta

Kolorovaná iluminace bitvy u Kresčaku z manuskriptu Kronik Francie, Flander, Anglie, Skotska a Španělska Jeana Froissarta

Foto: Jean Froissart / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Jan Lucemburský miloval boje a války, dokonce více než svou rodinu. Válečné vřavy ho okouzlily. Totéž v genech předal i Karlu IV. Byla pro něj proto jistě čest, že padl právě v jedné z nejznámějších bitev historie. Jak to ale bylo s ním a pověstným Černým princem, Eduardem z Woodstocku?

Hrdinná smrt nejodvážnějšího českého krále pasovala k jeho životu, ale tradují se o ní zvěsti, které nejsou pravdivé. Jan Lucemburský byl totiž v době své smrti téměř slepý, takže není možné, že by v boji uspěl. A hlavně v boji proti obávanému Černému princi, knížeti z Walesu, knížeti akvitánskému a vévodovi z Cornwallu. Černý princ byl nejstarším synem anglického krále Eduarda III. a jeho ženy Filipy a otcem krále Richarda II. Byl obdařen schopnostmi výjimečného vojenského velitele a byl velmi oblíben. Přesto se ale nikdy nestal vládnoucím králem, protože podlehl dlouhodobé těžké nemoci. Mohl jej ale Jan Lucemburský napadnout? 

Zdroj: Youtube

Oční vada již z mládí

Jan Lucemburský trpěl totiž zrakovými problémy už od raného věku a jeho slabozrakost se postupně zhoršovala. Jelikož na základě ohledání jeho tělesných ostatků nebyly zjištěny žádné stopy nádorů nebo zánětů, lze tvrdit s určitostí, že šlo pouze o oční vadu. Není vyloučen ani zelený zákal, ale ten je většinou spojen až se starším věkem.

I přes silnou slabozrakost byl Jan Lucemburský, jak jsme řekli, vyhlášeným válečníkem. Nenechal si ujít žádnou větší bitvu, a dokonce se z té doby zachoval i jeden bonmot, který tvrdí, že „bez Boha a krále českého, není boje žádného“.

Mapka bitvy u KresčakuMapka bitvy u KresčakuZdroj: Atillak / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/ 

Příběh s Černým princem

Jan Lucemburský zahynul v bitvě u Kresčaku v rámci stoleté války. V jejím devátém roce u Kresčaku angličtí lučištníci doslova zmasakrovali 1 200 kontinentálních rytířů, elity své doby.

Janu Lucemburskému bylo v té době pouhých 50 let, i proto u něj zelený zákal nepředpokládáme. I přesto již musel být král do boje odveden na koni svými dvěma pobočníky. Byl totiž skoro slepý.

Edward, Černý princEdward, Černý princZdroj: Neznámý / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Tehdy pronesl i onu památnou větu: „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal,“ uvádí kronikář Beneš Krabice z Veitmile, autora díla Cronica ecclesiae Pragensis. A Jan neutekl, jelikož přišel v bitvě o život.

A zde již začínají fabulace: Janovo tělo měl totiž po bitvě ještě přímo na bojišti vyhledat právě Černý princ. Učinil tak ale z úcty k němu, jelikož chtěl udatnému rytíři vzdát poctu - převzal nepřehlédnutelný Janův chochol ze tří bílých pštrosích per a heslo „Ich dien“ (ve středohornoněmčině „Sloužím“) do erbu anglického následníka trůnu.

Vzhledem k tomuto faktu, pokud jej bereme jako pravdivý, tedy není důvod, aby Jan Lucemburský napadal toho, kdo jej po bitvě chtěl uctít.

 Bitva u Kresčaku od anonymního autoraBitva u Kresčaku od anonymního autoraZdroj: Neznámý / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Geny, které jej k válčení předurčily

Jan Lucemburský padl pouze několik týdnů po 50. narozeninách. Kromě téměř slepoty byly však příčinou jeho zranění dvě smrtelné rány – při jedné z nich mu do oka pronikl trojhranný předmět, a druhou ranou bylo bodné zranění pod lopatkou.

V roce 1980 ohledal jeho ostatky významný český antropolog Emanuel Vlček, dospěl k jednoznačnému závěru. Bojovný král byl pro svůj styl života dokonale vybaven a měl výbornou fyzickou kondici. Tyto předpoklady po něm zdědil i Karel IV. I jemu se stala láska k boji osudnou.

Český král a římský císař Karel IV.

Těžká puberta Karla IV.: Vězení a divoké zábavy ho málem připravily o život

Ač byl tedy Jan Lucemburský velmi mocným králem s tělem desetibojaře, to, že napadl Černého prince, bychom mu přisuzovat neměli.

Na druhou stranu ale Cronicle of England Richarda Graftona z roku 1568 tvrdí, že bílá pštrosí pera, jež měl odejmout Janu Lucemburskému na bitevním poli, dostal mladý kníže po bitvě u Kresčaku od svého otce. Objevuje se tak na erbu. Navíc ani jeho přezdívka Černý princ nebyla používána obecně – hovoří se o možnosti, že toto pojmenování souvisí s drtivou vojenskou porážkou, nebo se vztahuje k jeho výbušné povaze. 

A to je na historii to krásné: prostor pro interpretaci.

 

Zdroje: 

www.fantasymece.cz, cs.wikipedia.org/wiki/Eduard, cs.wikipedia.org, epochalnisvet.czzoommagazin.iprima.cz

Akční letáky