Poměrně dlouhou dobu se psalo a tvrdilo, že generální vikář Jan Nepomucký zemřel na srdeční selhání přímo při mučení, nebo se později v bezvědomí utopil ve vodě. Pak však dostal jeho ostatky do rukou antropolog Emanuel Vlček a jeho výzkum vnesl do celé události nové světlo. Vlček tvrdil, že mučedník zemřel mimořádně prudkou ránou vedenou tupým předmětem do hlavy. Následkem této rány bylo zlomení kostry obličeje i spodiny lební, jež mělo za následek smrt.
Detail ze sochy Jana Nepomuckého v Třebíči, pěthvězd.
Kněz s pěti hvězdami
Jan Nepomucký nebyl ani zdaleka hlavním aktérem mocenského sporu a jeho smrt byla zapříčiněna nešťastnou shodou náhod. I přesto je dnes považován za jednoho téměř nejčastěji zobrazovaného světce. Může za to i jeho svatořečení, které je spojeno i s násilnou rekatolizací a ztrátou české samostatnosti po třicetileté válce. Příběh smrti a umučení Jana z Nepomuku je opředen záhadami. Na legendu se podívejte zde:
Nevyzrazené zpovědní tajemství
Jisté je, že mezi katy Jana z Nepomuku byl i sám král, což je velmi neobvyklé. Jednou z teorií je dokonce to, že Jana Nepomuckého zavraždil sám Václav IV. Toto tvrzení by podporovala brutalita činu, k němuž byla použita zřejmě hlavice meče, jak už se u Václava stalo nejednou předtím. Václav IV. měl totiž s Nepomukem vleklé spory. Rozkol mezi oběma velmoži byl dlouhodobý, navíc se neustále prohluboval a začal dokonce ohrožovat nejen vnitřní, ale i zahraniční politiku. Legenda tvrdí, že Jan byl ve skutečnosti zpovědníkem královny Žofie a zemřel, protože nechtěl vyzradit Václavu IV. královnino zpovědní tajemství. Panovníka nakonec zřejmě jeho čin stál trůn.
Jak to mohlo být?
Český král Václav IV. dostával při vyslovení jména Jana Nepomuckého záchvaty vzteku. Johánek z Pomuku mu dlouho ležel v žaludku a spor byl velmi osobní. Václav IV. vyzval Jana Nepomuckého k setkání, jež se uskutečnilo na "neutrální půdě" a se svědky. Schůzka ale nic nevyřešila, jelikož král byl opilý a přišel s ozbrojenci a s Janem se opět ihned pohádal. Nemohl ho prostě vystát a alkohol jeho agresi ještě zvyšoval. Ruku však na kněze vztáhnout nesměl.
Konečně na mučidlech
K tomu došlo až poté, co byl vikář spolu se třemi dalšími uvězněni, a nakonec skončili svázaní v mučírně staroměstské rychty. Po výslechu byli dva muži propuštěni a začalo být jasné, že se jedná o osobní pomstu. Král popustil naplno uzdu své cholerické povaze a dal surově mučit nejen Jana, ale i Mikuláše Puchníka. Nejdříve byli "štosováni", byli jim svázány ruce za zády a byli vytaženi ke stropu, což jim zřejmě vytrhlo paže z ramenních kloubů. Pak byli muži páleni pochodněmi a Jan dostal nasazené palečnice. Přitom byly mužům kladeny četné otázky, na něž však král nedostával odpovědi, takže nařídil, aby byli muži umučeni k smrti. Mužům byly páleny boky, až do tělních dutin a Václav dokonce pálil muže vlastníma rukama. Puchník byl však nakonec také propuštěn, ale tělo Jana Nepomuckého bylo již bezvládné.
Smrt Jana Nepomuckého, vyobrazení z poutního kostela na Zelené hoře.
Památné místo na Karlově mostě
Pakliže je tedy pravda, že Jana Nepomuckého skutečně mučil sám Václav IV., bylo jasné, že poté, co Jan na mučidlech zemřel, muselo být jeho tělo odklizeno. Nejen, že byl knězi vyříznut jazyk – asi proto, že nechtěl vyzradit zpovědní tajemství, nebo aby nemohl mluvit, kdyby přežil, bylo mu způsobeno ještě daleko vážnější zranění, které poznamenalo jeho mozek. Václav IV. nechal mrtvolu zašít do pytle a kolem deváté večer svrhnout do Vltavy ze staveniště Karlova mostu.
Vyznačené místo na Karlově mostě, z něhož měl být Jan Nepomucký svržen do Vltavy.
Tělo však za podivných okolností asi po měsíci vyplavalo. Rybáři jej našli jen asi o dva týdny později nedaleko Anežského kláštera, a ještě za života následně sesazeného krále bylo pohřbeno na čestné místo ve svatovítské katedrále. Král byl ze svého činu usvědčen.
Zdroje:
