Intelektuál, vážený filosof a mluvčí Charty 77 představoval pro komunistický režim nebezpečí i po smrti. Vedení strany se obávalo, že by Patočkův pohřeb mohl přerůst v nepokoje a demonstrace, a neštítilo se jej nedůstojně narušit. Nejprve se čachrovalo s datem a místem; soudruzi za Patočkovu rodinu rozhodli, že se poslední rozloučení bude konat na Břevnově 16. března, tedy pouhé tři dny po profesorově úmrtí. Zřejmě doufali, že řada "rebelů" si v takto krátkém čase cestu do Prahy nenajde.

Tajná policie na obřad dokonce dosadila i vlastního duchovního. Farář František Jedlička prý byl dlouholetým spolupracovníkem StB a v archivech ho vedli pod přezdívkou Adam.
(Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz, březen 2017)

Soudruzi nicméně zjevně nedůvěřovali ani vlastnímu faráři, protože jeho slova přehlušili hlukem helikoptéry a řevem motorek z oddílu Rudá hvězda, který z příkazu StB ten den trénoval na přilehlém plochodrážním stadionu.

Zesnulý Patočka neměl být uctěn ani květinami. Květinářství ten den dostala zákaz prodeje a aby toho nebylo málo, v okolí hřbitova se nedalo nikde zaparkovat.

Na Patočkův pohřeb se přesto dostavily stovky lidí, včetně policistů v civilním oblečení. Ti potom v závěru obřadu pozatýkali vytipované účastníky, mezi nimi i tehdy teprve 17letého fotografa Ondřeje Němce, který ceremonii zdokumentoval. Nasnímaný materiál ale u něj nenašli, Němec ho včas nenápadně vsunul do kapsy básníka Nikolaje Stankoviče, jenž se zatčení a výslechu vyhnul.

Vysněné profesi fotografa se mladý muž mohl začít věnovat až po Sametové revoluci. Kvůli fotografování na Patočkově pohřbu nesměl léta publikovat a u výslechu skončil ještě mnohokrát. Za ojedinělou zkušenost a zachráněný materiál z března 1977 mu to ale stálo.
(Zdroj: www.pametnaroda.cz/cs/magazin/stalo-se/statni-bezpecnost-narusila-posledni-rozlouceni-s-filozofem-janem-patockou)