Narodil se před devětapadesáti lety v Žatci, odkud se s rodiči přestěhoval do Prahy. Jako dítě hrozně rád kreslil, vytvářel z hlíny a zkoušel fotografovat. V dětství chtěl být výtvarníkem, sochařem nebo architektem. Díky své profesi, kterou ale opustil, chtěl být i řidičem autobusu, jak přiznal v jednom rozhovoru.
Učitelské dítě
Jeho rodiče byli učitelé, proto doma panovala určitá pravidla. Na druhou stranu kreativně nadaného mladíka podporovali a poskytovali mu dostatečně intelektuální prostředí, ze kterého později vycházel i při své práci. Otec časem odešel z učitelského postu a začal psát scénáře. Nejspíš i tohle bylo jedním z důvodů, proč se mladík přihlásil na FAMU, kde vystudoval katedru dokumentární tvorby.
Překvapivý úspěch
Někdo se takové pocty dočká na konci profesního života, jiný vyhrává už od prvního momentu. A přesně tohle se stalo našemu zatím neznámému mladíkovi, který natočil několik zajímavých studentských film, ale jeden byl výjimečný. Pojednával o zvláštním zvířeti ve zdevastované krajině severních Čech. Za něj pak mladík získal v roce 1988 tzv. studentského Oscara.
První vyhrání
Sice se říká, že první vyhrání z kapsy vyhání, ale to rozhodně neplatí v případě talentovaného mladíka. Scénář k jeho prvnímu celovečernímu filmu na něj tak trochu zbyl. Šlo o to, že původně ho jeho otec napsal pro někoho jiného. Ze zakázky ovšem nic nebylo, a tak se práce ujal syn. Překvapivě byl tento film nominován na Oscara jako nejlepší zahraniční film.
U nominace zůstalo. Přesto ji ale mladík dokázal proměnit dalším filmem o malém chlapci a stárnoucím hudebníkovi, ze kterých se vlivem řízení osudu stanou otec se synem.
Úspěchy doma i v zahraničí
Kromě Oscara za zmíněný film si mladík ještě cenu Zlatý glóbus. Za svůj jiný film získal České lvy. Na všelijaká další ocenění, česká i zahraniční, z různých významných filmových festivalů by nám nestačily prsty obou rukou. Talentovanému mladíkovi se otevřel svět a nabídl mu skvělé možnosti práce v zahraničí. Jenže on měl své plány, chtěl natočit film v angličtině. Tahle vize ale bohužel ztroskotala na nedostatku peněz.
Nicméně v češtině natočil řadu dalších, nostalgicky laděných filmů, které patří k tomu nejlepšímu, co u nás po revoluci vzniklo. Nutno dodat, že pod řadou z nich je scénáristicky podepsaný jeho otec.
Tady a teď
Jaké to asi musí být, když celý život žijete v profesní sféře půl roku napřed. Zřejmě nic moc. A tak nějak to cítil v poslední době i náš neznámý. Rozhodl se opustit svět filmu a věnovat se sám sobě, psaní knih a divadelní režii. Naštěstí v jednom rozhovoru slíbil, že až přijde ta správná energie, zase se do něčeho pustí.
Poznali jste?
Nepochybně ano. Pokud by někdo nevěděl. Na fotografii je Jan Svěrák, syn scénáristy, herce a stvořitele proslulého Járy Cimrmana Zdeňka Svěráka. Prvního, tedy studentského Oscara dostal za film Ropáci a „dospělého“ za film Kolja. O svém otci také natočil poutavý dokument Tatínek. Zvíře z úvodní fotky je ropák.
Zdroje: cesky.radio.cz, www.idnes.cz, www.youtube.com
Sledujte nás v Google Zprávách