Se sklony, s talentem, s otazníkem

Na veřejnost se zprávy o synovi Jana Wericha dostaly zhruba před deseti lety. On sám to věděl mnohem dřív, ale nikde o tom nemluvil. Dnes se o něm nepíše „jen“ jako o synovi našeho legendárního herce, ale už o něm samém. Jeho jméno je Jiří „Werich“ Petrášek. Narodil se 30. května 1956 a jako Jan byl dán do kojeneckého ústavu. Když mu bylo šest měsíců, osvojili si ho manželé Petráškovi, dali mu své příjmení a po roce požádali o změnu jména na Jiří.

Jeho maminka Miluška byla prodavačka, tatínek soustružník. Dali mu veškerou péči, lásku, učili ho být poctivým člověkem. Na pozdější otázky, zda věděl, že vyrůstá u adoptivních rodičů, nemá zcela jasnou odpověď, ale tak nějak to tušil z narážek lidí z malé vesnice, kde žili (a tam se to prý vědělo). Hlavně ale měl od malička sklony a talent bavit své spolužáky – od základky po vysokou, měl rád humor, smích a nechápal, kde se to v něm vzalo, jeho rodiče byli jíní a snažili se ho v tom mírnit.

Táhlo ho to na DAMU, ale to mu maminka vymluvila, chtěla, aby měl řádné povolání a vyrostl z něho „slušný člověk“. „Herectví“ moc neuznávala a byla přesvědčená, že „… prý herci jsou samá lehká holka“. Měla k tomu svůj důvod.

Pan Jiří

Jiří měl vždy samé jedničky a chtěl studovat. Když mu bylo čtrnáct let, zemřel mu otec a maminka to neměla snadné. Měla obavy, zda jeho studia utáhne. Na vysokou přeci jen šel, a to na ekonomickou. Přivydělával si „rukama“ a nikdy se za to nestyděl. Naučil se postarat se sám o sebe, poznal hodnotu peněz a je na to hrdý. Jak říká: „Umím je vydělat, dokážu si jich vážit, ale dokážu je i pustit“.

Velmi si však váží i vzdělání a nesmírně si ho, dle jeho slov považuje, ale jak říká „… nerozlišuji lidi podle toho, kolik mají vysokých škol. Důležité je, co vědí a jak se staví k životu. Blbci se vyskytují i mezi vysokoškoláky…“, vzdělání však považuje za bránu do života.

Pan Jiří po Vysoké škole ekonomické pracoval jako ekonom v čokoládovnách Orion. Později se z Prahy odstěhoval do Děčína, kde nastoupil na obchodní akademii. Vyhrál konkurz na ředitele Evropské obchodní akademie, jímž byl osmnáct let. Na Karlově univerzitě postgraduálně vystudoval pedagogiku a školský management. „Kantořina je kus herectví. Vždycky mě lákala,“ říká. „Už jako žák základní školy jsem chtěl být učitelem nebo aspoň školníkem, abych mohl zůstat ve škole. A potom také kočím a prezidentem. Když se nad tím zamyslím, kočím se už nestanu…,“ dodává s humorem mu vlastním.

Pět let pracoval v Bruselu, kde měl na starosti dotace pro české obce, vyučoval management, přednášel na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.

Werich mladší

Až když mu bylo dvacet čtyři, tedy po Werichově úmrtí v roce 1980, mu maminka řekla, že je osvojený, což ho až tak moc nepřekvapilo, ale to, že je Werich, „překvápko“ rozhodně bylo. Mnoho věcí mu začalo dávat smysl. Tato informace však ovlivnila jeho život až, když ji „důvěryhodný zdroj“ sdělil mediím. Na jednu stranu to zasáhlo jeho soukromí, na druhou se dostal do světa svého otce a showbyznysu, získal herecké kamarády.

Začaly rozhovory, nabídky na účast v televizních pořadech, talkshow, dokonce byl obsazen do seriálu Stopy života, Modrý kód či filmové komedie Cirkus Maximus. Začal se věnovat moderování i dabingu. Znát ho můžou diváci z jeho one man show Ven ze stínu aneb kdybych nebyl Werichem. Před šesti lety mu vyšla publikace Kapka do žil. Dal se na volnou nohu a působí v oblasti kultury.

„Douška“

Jiří Petrášek podobu otce nezapře, má i jeho mimiku, pohyby, zdědil herecký talent. Rodičů, kteří ho vychovali, si váží, měl je moc rád. Na druhou stranu se však nebrání příjemnému vědomí, že je synem „ikony národa“. „To přijímám s velkou pokorou,“ říká, avšak nelíbí se mu, když je vnímán jen jako syn Jana Wericha. „To není žádná zásluha! Každopádně geny mě zavazují, abych byl slušným člověkem. Aby někdo neřekl, že měl Werich pěknýho hajzlíka, ten se mu moc nepovedl.“

Jiří je ženatý a s manželkou, se kterou se poznal za studií na ekonomce má dceru a syna. Je dědečkem čtyř vnoučat. Jeden vnuk je prý je Werichovi hodně podobný, a jedna vnučka je rozený šašek a herečka.

Zdroje: www.novinky.cz, www.idnes.cz, www.super.cz

Přihlášení

My si vás zapamatujeme a můžete číst Dotyk.cz bez omezení.
Ještě nemáte účet? Registrujte se
Odemknout anketu
warning_fill
Hlasovat v anketě mohou jen přihlášení uživatelé.

Jak jste spokojeni s tímto článkem? Budeme vděční za vaši upřímnou zpětnou vazbu. Předáme vaše hodnocení redaktorovi, aby se mohl nadále zlepšovat.

Fantastický článek, skvěle napsané, sdílím s přáteli Hlasů: 2
Článek mě sice pobavil, ale má nedostatky, spíše průměr Hlasů: 0
Slabé, nic nového, redaktor by se nad sebou měl zamyslet Hlasů: 0