Jan Żabiński byl dlouholetý popularizátor zoologie. Na Varšavské univerzitě, kde později vyučoval, získal doktorát z fyziologie. Ředitelem varšavské zoologické zahrady se stal v roce 1929.
Než začala druhá světová válka a s ní i invaze Němců do Polska, žili manželé Jan a Antonina Żabiński poklidným životem. Obětí německého bombardování Varšavy se stala i zvířata z tamní ZOO. Mnoho jich zemřelo, uteklo či bylo zastřeleno ve snaze ochránit obyvatele města. Některá si odvezli Němci do svých zoologických zahrad. Potenciál prázdných klecí využili manželé později pro dobrou věc.
V roce 1940 vybudovali nacisté v hlavním městě Polska největší židovské ghetto ve střední Evropě. V době, kdy byli obyvatelé Varšavy odsouzeni k smrti jen za to, že podali Židovi sklenici vody, pašovali manželé z ghetta stovky lidí. Jan Żabiński začal v ZOO chovat prasata, a tak pod záminkou, že by si pro ně v ghettu vyzvedával odpadky, si zařídil povolení ke vstupu. Dovnitř pašoval léky a potraviny, ven lidi. Uprchlíky schovával ve své vile, která stála v areálu zahrady, v podzemním tunelu, v prázdných klecích a ve výbězích pro zvířata.
Manželům se podařilo zachránit přes tři sta lidí. Zahradu navštěvovali jak civilisté, kteří se zde starali o zeleninové záhony, tak i němečtí vojáci, kteří si odsud odváželi maso z chovaných prasat. Když chtěl Żabiński upozornit na nečekanou návštěvu příslušníků SS, pouštěl ve svém domě nahlas operu. Pro židovské uprchlíky to bylo znamení, aby se ztišili a schovali.
Manželé Żabiński spolupracovali s největší odbojovou organizací polské exilové vlády, která nesla krycí jméno Żegota. Ta pomáhala Židům nacházet bezpečné úkryty a získávala pro ně falešné pasy. Żabinski byl také členem Zemské armády.
Židy ukryté ve varšavské ZOO se nacistům naštěstí odhalit nepodařilo. Zásluhou statečných manželů tak přežily stovky polských Židů, kteří by s největší pravděpodobností skončili ve vyhlazovacím koncentračním táboře Treblinka, nebo by zahynuli během vzpoury, která se v ghettu uskutečnila v roce 1943.
Jan Żabiński se pokusil dát zoologickou zahradu po válce zase dohromady. Kvůli svému členství v odbojových organizacích byl však v roce 1951 nucen na post ředitele zahrady rezignovat.
Za své statečné činy během druhé světové války byli manželé v roce 1965 oceněni izraelským nejvyšším civilním vyznamenáním pro ne-Židy, medailí Spravedlivý mezi národy, udělovaným Institutem paměti mučedníků a hrdinů holokaustu Jad Vašem.
Jejich příběh byl popsán v knize The Zookeeper´s Wife, kterou v roce 2007 vydala americká spisovatelka Diane Ackerman. Při své tvorbě vycházela z deníku Antoniny Żabińské. Kniha se stala předlohou k filmu Úkryt v ZOO, který vznikl o deset let později.