Jak skutečně vypadal Jan Žižka: Od mládí měl znetvořený obličej a špatně mluvil

Jan Žižka je legendou.

Jan Žižka je legendou.

Foto: Profimedia.cz

Papež Pius, občanským jménem Eneáš Silvius Piccolomini, o Janu Žižkovi napsal, že je „příšera ohavná, krutá a strašlivá.“ Nebyl daleko od pravdy. Cílevědomý vojevůdce se neváhal bít hlava nehlava, zároveň také nebyl žádný krasavec.

Husitský vojevůdce a táborský hejtman Jan Žižka z Trocnova byl považován za neporazitelného. I přesto, že patří mezi nejznámější osobnosti české historie, jeho činy, život, ale také vzhled obestírá mlha tajemství. Nejsou totiž známy jeho základní životopisné údaje.

Předpokládá se, že se narodil v roce 1360 v Trocnově. Tam také vyrostl a později vlastnil malý statek. Dle pramenů měl mít dvě manželky. Na počátku 15. století byl již známým lapkou. Vystřídal několik ozbrojených družin a bojoval ve válce proti Řádu německých rytířů. Po těchto aktivitách se připojil ke královskému dvoru Václava IV., kde byl pravděpodobně členem osobní ochranky královny Žofie. Zde se seznámil s učením Jana Husa a husitským myšlením.

Vojevůdce Jan Žižka

Svou kariéru husitského vojevůdce započal roku 1419, kdy se účastnil první pražské defenestrace. O rok později byl zvolen jedním ze čtyř táborských hejtmanů a velitelem armády. „Žižka byl odvážný a statečný. Šli za ním všichni. I sedláci, třebas bez zbroje, jenom s cepy, samostříly a sudlicemi a ochotně ho poslouchali," přibližuje spisovatel doby husitské Vavřinec z Březové.

Pinterest

I přesto, že se dobové prameny o významném hejtmanovi zmiňují, popisují pouze jeho válečné úspěchy. Paradoxem tedy je, že i když ho řadíme k největším osobnostem naší historie, ve skutečnosti nevíme, jak přesně vypadal. Nedochovala se žádná dobová vizuální památka.

Spanilá jízda k Baltickému moři

Jak probíhaly spanilé jízdy a proč se husitům krást v cizině nevyplatilo?

Žižkova podoba se navíc během staletí měnila podle náboženské a politické situace. Již luterský farář a autor Hussitenkrieg Zachariáš Theobald v 17. století píše, že při svém putování po českých městech spatřil různé portréty Jana Žižky. Byly však značně rozdílné. Považoval je tedy za podvrch. Za jeho věrnou podobiznu určil obraz z majetku rodiny Gryspeků, na základě něhož Theobald vojevůdce popsal jako muže menšího, podsadité postavy, s velkou hlavou, s vousy střiženými podle polského stylu, s ježatým obočím, ryšavými vlasy a orlím nosem. Tato představa se rychle uchytila. 

Podoba Jana Žižky

Poodhalit roušku tajemství Žižkova vzhledu pomohli až vědci. 21. listopadu 1910 byl v čáslavském děkanském kostele sv. Petra a Pavla objeven výklenek z 15. století. Na jeho dně ležely zkřížené stehenní kosti, poškozená vrchní část lebky a kus kameninové mísy. Kolem byly poházeny další úlomky kostí, dvě dřevěné destičky a chuchvalec ztrouchnivělé látky. Právě v Čáslavi měly být pozůstatky slavného hejtmana uloženy. Nikdy se ale nenašly. Objev rozvířil vlnu zájmu. Tým vedený antropologem Jindřichem Matiegkou nakonec odhalil, že lebka patřila jednookému muži.

Věnceslav Černý: Husité obléhají Karlštejn

Jak vypadalo obléhání Karlštejna husity: Krutost a zákeřnost neznala hranic

Teorii potvrdil nejvýznamnější domácí antropolog minulého století, profesor Emanuel Vlček v roce 1966 a následně roku 1981 světoznámý odborník, maďarský doktor Imre Lengyel. Ten dospěl k závěru, že „čáslavská kalva" patřila muži, který zemřel ve věku jedenašedesáti až pětašedesáti let. „Z obličejového skeletu se dochovaly obě kosti nosní, jež mají v dolní polovině hrb. To dokládá, že jedinec měl orlí nos. Z důvodu vážného zranění levé očnice a tváře byl vychýlen o tři milimetry doleva," popsal vědec.

Zdroj: Youtube

Další zkoumání potvrdilo, že muž přišel v mládí o levé oko a v dospělosti byl zraněn na pravém. Levá očnice byla poraněna sečným zraněním vedeným šikmo dolů od vnějšího okraje oka ke kořeni nosu až na horní čelist. Z toho důvodu byla čelní kost mírně zploštělá a na očnici zbyla tři milimetry hluboká jizva. Zranění zdeformovalo levou část obličeje a poškodilo žvýkací úpon. Oko kleslo o čtyři milimetry. Vědci usuzují, že Jan Žižka měl kvůli vážnému poranění problémy s řečí a kousáním.

Zdroj:

www.is.muni.cz, www.zdravotnickydenik.cz, www.dvojka.rozhlas.cz