Bylo 21. listopadu roku 1910. Dělníci pracovali na rekonstrukci kostela sv. Petra a Pavla v Čáslavi, když v severní části věže náhodou objevili zazděný výklenek a v něm lidské kosti. Téměř ihned se rozhořela diskuse o tom, že by mohly patřit nejslavnějšímu českému vojevůdci Janu Žižkovi.
Podle historických záznamů totiž velitel husitů zemřel v roce 1424 poblíž Přibyslavi a jeho ostatky měly být převezeny a pohřbeny právě v Čáslavi.
Během podrobného zkoumání lebky došel přední český antropolog Emanuel Vlček k závěru, že se opravdu jedná o pozůstatky Žižky. „Čáslavská kalva vykazuje zranění, která jsou připisována husitskému hejtmanovi. Nese vyhojené poraněné krajiny levého oka a očnice a vyhojené poranění pravého oka," napsal ve své zprávě. Sedělo také stáří jedince.
Od té doby se řada vědců snažila zjistit, jak slavný bojovník vypadal. Odpovědět na tuto otázku ale nebylo jednoduché. Lebka totiž poskytuje pouze základní strukturu obličeje bez měkkých tkání, jež mají vliv na celkový vzhled jedince. 114 let po objevení kalvy se ale zdá, že tajemství tváře Jana Žižky z Trocnova bylo konečně odhaleno.
Tvář Jana Žižky
Rekonstrukce Žižkovy tváře trvala dva týdny. Odborníci z Česka, Brazílie a Itálie použili metodu strukturální aproximace, tedy postup forenzní rekonstrukce, která je založena na statistické analýze tomografických skenů živých lidí a digitálních modelů lebek z archeologických výzkumů po celém světě.
Na základě metrické závislosti v obličejové části krania a mezi kostí a měkkými tkáněmi člověka se pak jako puzzle skládá celkový vzhled jedince.
Výslednou podobu tváře vědci představili ve dvou verzích. V první jde o objektivní zobrazení bez drobných obličejových detailů. Portrét je proto šedý, muž má zavřené oči, je bez vousů a vlasů.
„Druhé provedení je již plnohodnotný obličej, doplněný o barvu očí, ochlupení či kůže. Přidali jsme k němu také charakteristický klobouk, pásku přes oči a bujný knír. Tato poslední etapa rekonstrukce je již spíše uměleckým vyjádřením, protože o těchto znacích nemáme z pramenů žádné informace. Vzešly pouze z diskuze antropologů, archeologů a historiků,” upozorňuje geoinformatik z nestátní neziskové výzkumné organizace Naše historie, která výzkum vedla, Jiří Šindelář.
Jan Žižka
Motivace k vytvoření podobizny husitského velitele byla jasná. Letos 11. října totiž uplyne 600 let od jeho smrti. Zároveň patří mezi pět nejznámějších a nejvýznamnějších historických národních osobností a je jedním ze sedmi nikdy neporažených vojevůdců všech dob.
A to i přestože o prvních šedesáti letech jeho existence se téměř nic neví. Kusé informace odkazují pouze na jeho finanční problémy a snahu udržet rodový majetek. Až pak se vydal na dobrodružnou životní pouť.
Zdroje: www.irozhlas.cz, www.ceskatelevize.cz, www.denik.cz, www.echo24.cz, www.academia.edu
Sledujte nás v Google Zprávách