Husité byli náboženskou a vojenskou skupinou, kterou mnozí historici označují jako "radikální katolíky" nebo "protoprotestanty". Johanka z Arku odsoudila teologii husitů jako "falešnou a odpornou pověru", která ničí kostely i sochy svatých.
Panna orleánská dokonce hrozila, že se stane součástí křižáckým výprav, namířeným právě proti nim, pokud se oni sami "nevrátí ke katolické víře a původnímu světlu".
Drsný vzkaz Johanky z Arku
Ačkoliv mnozí mysleli, že je Johanka z Arku spíše pacifistka, ona sama byla hlavně bojovnicí za víru, které věřila. Zároveň reagovala, stejně jako v případě svých ultimát Angličanům, na existující válečný stav okolního světa. Panna orleánská poslala tento dopis nedlouho po husitských taženích, která zpustošila značný počet vesnic ve Slezsku, Uhrách, Lužici, Míšni a Sasku.
Byly to činy proti civilnímu obyvatelstvu, které ji, dle vyprávění očitých svědků, kteří ji znali, obzvláště rozzlobily. Hrozila proto vojenskými zásahy, které měly husitům zabránit v dalších podobných taženích. Násilný tón těchto ultimát se ostře liší od jejích ostatních dopisů, podle nichž byla za jiných okolností obvykle milá a "sladce naladěná".
Dopis, ze kterého mrazí
Původní znění dopisu přeložil do latiny Johančin písař a zpovědník, mnich Jean Pasquerel. Na rozdíl od dopisů anglickým velitelům - dvojjazyčné skupině, která hovořila plynně francouzsky - byla v tomto případě latina nejvhodnějším prostředkem komunikace s adresáty.
Pasquerelovo jméno je uvedeno na konci vzkazu, jak bylo v 15. století běžnou praxí, když písař zaznamenával dopis diktovaný někým jiným. Byla to pravidla tehdejší královské a šlechtické korespondence.
Johanka ve svém dopise obvinila křesťany, že se z nich stali kacíři a namísto právoplatné víry uvěřili hanebným a nezákonným pověrám. Snahu husitů přimět občany poslušnosti následně nazvala barbarstvím. Husité byli "slepci", jež svému trestu nakonec neuniknou.
Důvodem, proč Bůh nebrání jejich nezákonnému úsilí a dovoluje jim setrvávat v temnotě a bludu, bylo, že čím více se tomuto hříchu a svatokrádežím oddávají, tím větší utrpení a tresty pro ně nakonec sám připraví.
Sama se nechala slyšet, že pokud neuposlechnou, bude to ona, kdo sjedná pořádek. Dopis mluvil jasně: Pokud husité nenapraví své činy, bude to panna Orleánská, kdo zanechá Angličanů a pustí se s husity do válečného souboje.
"Půjdu proti vám, abych mečem - pokud to nepůjde jinak - odstranila vaši falešnou a hnusnou pověru a zbavila vás buď kacířství, nebo holého života. Pokud budete i nadále vzdorovat této pobídce, pak čekejte na mne, jež vám vyměří přiměřenou odplatu nejsilnějšími lidskými i božskými silami."
Zdroje:
