János Bán: Skončil na ulici. Role ve Vesničko má středisková ho zachránila
Maďar János Bán se s trochou štěstí vepsal do historie českého filmu rolí joudy Otíka z Vesničko má středisková. První spolupráce s českými filmaři rezonovala celou jeho kariérou a dostala ho do hledáčku proslulých režiséru. Před svým "světovým" debutem však žil na ulici.
Rodná vlast je pro něj vším, a přestože spolupracoval na filmech z různých koutů Evropy a tím pádem měl možnost vybrat si nové působiště, vždy se s nadšením vrátil do Budapešti, ke svým dětem a svému divadlu.
Blázen na ulici
Čahoun s ikonickým předkusem se narodil roku 1955 v Budapešti. Umění mu nekolovalo v krvi a sám si k němu musel najít cestu. Vystudoval školu dramatických umění a poté se věnoval ryze divadlu. Stanovišť vystřídal několik, od nevýrazných malých divadélek, přes proslulejší divadlo Kisfaludi v Győri, po to Národní v Pécsi. Do herectví dal celou svou duši, nejvíce ho bavily role ztřeštěných bláznů, už jen kvůli jeho vtipnému výrazu se každý popadal za břicho. Svedl ale i vážnější role, což se dokázal ve svém filmovém debutu - v maďarském psychologickém dramatu Každou středu si zahrál osamělého mladíka, hledajícího místo ve společnosti.
Někdy v tomto období, před svou vrcholovou rolí, skončil na ulici. Měl dvě děti a veškeré životní úspory investoval do nich. Nikdy se neoženil, tudíž neexistovala manželka, která by ho v těžkých chvílích podržela. Bezdomovcem byl několik měsíců a jak sám prozradil, větší životní dno nezažil. Nakonec se mu podařilo postavit se zpátky na nohy.
Vesničko má česká
Jeho obsazení do Vesničko má středisková proběhlo zcela neplánovaně. Na představení v divadle v Praze si ho mezi účinkujícími všiml režisér Jiří Menzel. Bán hrál - jak jinak - roli hlupáka a Menzel do stěžejní role hledal přesně takového člověka.
Natáčení probíhalo v přátelském duchu, přestože se Bán ze začátku bál; česky uměl sotva pozdravit a kolegové se nad každým komplikovaným maďarským slovem zmateně podivovali. Bariéru prolomila láska k pivu.
Z filmu se stal obrovský hit. Na to, že v 80. letech se českým filmům nedařilo, navštívilo Vesničku téměř 5 milionů diváků. Film byl nominován i na Oscara a pro Bána to znamenalo cestu do hlavního města šoubyznysu. Vděčnost k režiséru Menzelovi nikdy nezatajoval: ,,Navždy budu s úsměvem na tváři vzpomínat na moment, kdy mi nabídl roli Otíka. Nikdy bych nečekal, že film a ta role sklidí takový úspěch."
Učitel pantomimy
O pár let později se objevil v hlavní roli krimi dramatu Víkend za milión, ten už žádné rekordy netrhal. Na dlouhou dobu to byl jeho poslední český film. Pokračoval v divadle, ale filmy nezanedbal, jen je natáčel v rodné zemi a občas odcestoval do jiných koutů Evropy.
Herecký kabátek na hřebíček ještě nepověsil. Nadále natáčí (posledním filmem je Cubeman), pochoduje na prknech a učí na vysoké škole řádnou pantomimu, jeho dlouho utajovanou zálibu.