Před Otíkem

Dnes osmašedesátiletý János Bán pochází z Györu, kde se narodil 4. října 1955. Stát se hercem nikdy netoužil. Vystudoval střední chemickou průmyslovku a spíš chtěl být inženýrem nebo biochemikem. Přesto ho cesta zavedla na Vysokou školu dramatických umění v Budapešti, kde studoval herectví u uznávaného profesora Istvána Horvaiho. Po studiích účinkoval v několika oblastních divadlech, než se v roce 1983 dostal do Budapešti na scénu Divadla Katona Józsefa, kde působí dodnes.

Právě z jeviště ho znal jako nesmírně talentovaného a všestranného herce s výraznou mimikou režisér Jiří Menzel, který mu svěřil roli nezapomenutelného Otíka v komedii Vesničko má středisková. Volba to byla skvělá, ale nutno přiznat, že velkou zásluhu má sám Bán, který se na tuto roli pečlivě připravoval. Před natáčením studoval chování dětí různého mentálního postižení, aby slaboduchého Otíka ztvárnil co nejvěrohodněji.

Sám si dokonce nechal udělat ty „koňské zuby“ – protézu, aby nejen podtrhnul svou postavu, ale částečně zastřel maďarský přízvuk, ač ve filmu řekne jen pár slov. Autor scénáře Zdeněk Svěrák ani režisér s tím zprvu nesouhlasili, ale nakonec se i zásluhou Mariána Labudy, který s ním řeč s protézou cvičil, nechali přesvědčit. János Bán má své otíkovské zuby schované jako suvenýr.

Na ulici i v Hollywoodu

Skvělá komedie, vynikající herecké výkony a lidský příběh si získal nominaci na Oscara za cizojazyčný film a Bána si tak všimli zahraniční režiséři. V roce 1988 dostal první příležitost za oceánem a objevil se hned po boku slavného Arnolda Schwarzeneggera v akčním krimi thrilleru Rudé horko.

Bán ale zažil i pád na samé dno. Není ženatý, ale je otcem dnes již dospělých tří synů a dcery, se kterými má velmi hezký vztah. Když byly první dvě z nich malé, utratil všechny své úspory, aby je zabezpečil a dal jim vše, co potřebovaly. V té době se potýkal s osobními a psychickými problémy. Bez prostředků skončil na ulici, kde žil nějaký čas mezi bezdomovci. Naštěstí našel dost sil a opět se postavil na nohy.

K přírodě

Zasloužilý umělec Maďarska a držitel několika ocenění utekl z ruchu velkoměsta do přírody. Ve vesničce u Balatonu si pořídil domek se zahrádkou, kde pěstuje ovoce a zeleninu. Má malou vinici s vinařstvím a svou palírnu, ve které si pálí kořalku z vlastních výpěstků. Dnes si své role už vybírá a na domovskou scénu do Budapešti dojíždí. Kromě toho vyučuje i mladé herce, kterým také pomáhá nastartovat kariéru.

Sympatický, stále pohledný a skromný János Bán si užívá radostí venkovského života a svých dětí, ale veřejných akcí se nestraní. Přestože se považuje především za divadelního herce má na svém kontě nemálo filmových rolí, především z domácí produkce. Na našich plátnech jsme ho také mohli vidět v česko-slovenské komedii Evy Borušovičové Modré z nebe z roku 1997. Možná ale málokterý divák tušil, že Jozef, kterého v něm ztvárnil je „Otík“. Poznali byste ho bez té slavné protézy?

Zdroje: www.tvguru.cz, www.extra.cz, www.tvguru.cz/pro