Janusz Gajos se narodil 23. září 1939. Se světem, kde „prkna znamenají svět”, se poprvé setkal díky středoškolskému představení. V té době se vydal do zákulisí skutečného divadla. „Velmi mě zaujalo. Stál jsem za oponou a sledoval prázdné židle čekající na publikum. Vzduchem vířil prach a linula se zvláštní vůně. Bylo to magické,” vzpomíná. Rozhodl se proto, že se přihlásí na divadelní a filmovou školu. „Jenže mě odmítli,” krčí rameny.
Mladík se nevzdal. Nechal se zaměstnat v Loutkovém divadle v Bedzinu a připravoval se na další zkoušky. Komise ale byla neoblomná. „Po třetím neúspěchu jsem musel na vojnu. Na svůj sen jsem postupně zapomněl. Jednou ale přišel velitel a řekl mi, že mě přihlásil na recitační soutěž. Tu jsem nakonec vyhrál.” Gajos si proto řekl, že přijímačky ještě jednou zkusí. Tentokrát je složil s úpěchem.
Čtyři v tanku a pes
Janusz byl pilným studentem. Pečlivě se učil texty, studoval teorii, zlepšoval si fyzičku. Není divu, že promoval jako jeden z nejlepších v ročníku a všiml si ho režisér Andrzej Czekalski. Právě on ho obsadil do role Janka Kose v seriálu Čtyři v tanku a pes, jenž se natáčel v letech 1966 až 1970.
Hrdinný velitel, který statečně bojoval proti nepříteli, se ze dne na den stal idolem. Setkání s „vojáky“ z „Rudy“ byla organizována nejen ve školách, ale i v kulturních domech. Pro Janusze Gajose to však znamenalo, že ho stále více ztotožňovali s jeho postavou a jeho kariéra nikam nevedla. „Bál jsem se, že je konec. Profesionální smrt. A já jsem tak moc chtěl hrát,” přiznává.
V roce 1977 se zdálo, že jeho problémy skončily. Získal obsazení v televizním pořadu Kabaret Olgi Lipińskiej, kde vystupoval jako lstivý chlapík s knírkem. Kritici jeho výkon nazvali mistrovským dílem. Herec tak byl znovu zaškatulkován. I přestože další desetiletí neměl o nabídky nouzi, cítil se svázaný. Svoboda přišla podle jeho slov až s rolí Ödöna von Horvatha ve filmu Christophera Hamptona Tales of Hollywood. Od té doby si mohl charaktery postav vybírat.
Talentovaný Janusz Gajos
Dnes je Janusz Gajos jedním nejoceňovanějších a nejznámějších polských herců. Je držitelem řady poct a vyznamenání. I když má 84 let, je stále profesně aktivní. Potýká se však s problémy s pamětí. „Když jsem se po pandemii vrátil na jeviště, zjistil jsem, že si nemohu vzpomenout na slova,” popsal.
Netají se tím, že za těchto podmínek jeho práce ztrácí smysl a zdůrazňuje, že se odpočinku nebrání. Zatím vyměnil herectví za režii. Jeho hru Ożenek uvádí divadlo Och-Teatr.
Zdroje: www.viva.pl, www.culture.pl, www.wiez.pl, www.en.wikipedia.org