Nejlepší výroky Járy Cimrmana: dnes jsou aktuální více než kdy jindy

 Vůbec, fenomén Cimrman je minimálně v Evropě naprosto ojedinělý. Vždyť se Jára Cimrman málem stal v televizní celonárodní anketě Největším Čechem. Když v televizi zjistili, že lidé hlasují ne pro Karla IV. a Boženu Němcovou, ale pro fiktivní postavu Járy Cimrmana, vyděsili se a bez skrupulí Mistra z ankety vyšoupli. Pro Cimrmana mimochodem velmi, velmi typické...

Dílo filozofické:

„Existuje okolní svět a neexistuji já. Pravím-li, že existuje toliko okolní svět a neexistuji já, neznamená to, že nejsem ve vnějším světě vůbec patrný. Existence a patrnost jsou totiž dvě naprosto různé věci." (základ teorie externismu)

„Věc je tam, kde se domnívám, že není, a není tam, kde se domníváme, že je." (rozvinutí teorie externismu)

„Víme vše: Nevíme nic." (výsledek Cimrmanovy teorie poznání)

Pravda o úrovni dobových pohádek:

„Jak vlastně připravujeme naše děti na život? Čteme jim před spaním příběhy, v nichž nejmladší a odstrkovaný princ dostane nejkrásnější princeznu, hloupý Honza přelstí všechny chytráky a Smolíčka Pacholíčka zachrání na poslední chvíli jelen. Když ale děti vyrostou, vykročí do života, v němž odstrkovaný nakonec stejně ostrouhá, naivní sedne na lep chytrákovi, a zatímco na člověku si s chutí smlsne kdejaká havěť, jeleni se klidně pasou. Taková literatura je podle mého soudu pro děti nebezpečnější než alkohol či zápalky."

Z díla kriminalistického:

„Co je to za eso, když se nechá chytit? V kartotékách jsou kriminální živly podřadné, druhá, třetí sorta. Prvotřídní kapacity oboru žádná policejní kartotéka nemá. A přece jsou jejich jména někde obsažena a dokonce archivována. Ptáte se kde? V třídních knihách. Už ve školních škamnách se pozná, kdo roste pro šibenici."

Geografický popis Čech pro rakouskou armádu:

„Zemi českou co do jejího povrchu lze charakterizovati jako hory, doly, černý les. Mezi Sušicí a Pískem je poušť. Severně od města Kouřim táhnou se rozsáhlé tabákové plantáže až ke kuřácké metropoli Šluknov. Zkamenělé výměšky vyhynulých mamutů dolují pilní Čechové v okolí Veltrus. Za zmínku stojí též okultistické doupě Duchcov a letovisko jihočeských zbohatlíků Prachatice. Léčbou štítné žlázy jsou známé lázně Volary. Český ráj je krajem nudistů. Zdejší adamité a evité chodí zde, jak je Pánbůh stvořil, oděni jen tu a tam, nedbajíce církevních pohrůžek z Mnichova Hradiště. Své centrum, památný to hrad, pojmenovali si nudisté českým názvem pro krásnou ženu: Kost."

O blanické pověsti:

„Jsme tu v Evropě jako zrnko mezi mlýnskými kameny. Ze západu na nás doléhá imperialismus germánský a z východu nás drtí rozpínavost kolosu velkoruského. Není divu, že takto tísněný malý národ hledá sobě ochrany nadpřirozené, ano i zázračné, neboť jedině zázrakem lze tu přežíti."

Citáty:

„Jsem bezvýhradný ateista; až se bojím, že mě pánbůh potrestá." (z mistrova deníku)
„Toužím uvidět svou vlast - Böhmen." (z mistrova deníku)
„Lepší pivo v žaludku, nežli voda na plicích." (z mistrova deníku)
„Každé zbytečné slovo je zbytečné." (z mistrova deníku)
„Budoucnost patří aluminiu!" (Cimrmanův epitaf)
„Nedělat přestávku, jinak utečou". (scénická poznámka u hry Dlouhý, Široký a Krátkozraký, ukazující na nepochopení, kterému se Cimrmanovi dostávalo od jeho současníků).