Mnozí známe Jarmilu Kurandovou jako filmovou Babičku, ale co její život před tím? Podívejme se na něj – od ochotnických začátků až po divadelní jeviště, poodhalme společně minulost této umělkyně.
Ochotničila a utekla ke kočovníkům
Jarmila Kurandová se narodila jako Marie Martínková v lednu 1890 ve Veselé u Počátek. Pocházela z chudé a početné rodiny hajného.
Už od raného mládí se projevoval její talent a láska k divadlu. Ochotničila už na základní škole, takže nebylo divu, když v patnácti letech odešla do Prahy, kde pracovala jako vychovatelka, ale svůj volný čas věnovala divadelnímu umění jako vášnivá divačka.
Odvaha a touha po divadelní kariéře ji vedly k tomu, že se v roce 1908 i přes rodičovské námitky připojila k Housově divadelní společnosti.
Z malých divadel do větších
Během první světové války procestovala s několika amatérskými divadelními společnostmi, které obohatily její herecké dovednosti.
Po válce přišel čas stabilizace a Jarmila získala angažmá v Moravskoslezském Národním divadle. Následující léta strávila v činohře olomouckého Českého divadla, kde si zahrála spoustu krásných rolí.
V roce 1935 přijala výzvu a přesunula se do Národního divadla v Brně, které se stalo jejím hereckým domovem až do roku 1960.
Během svého působení ztvárnila množství památných rolí, které jí zajišťovaly lásku a obdiv publika.
Její výkon byl vždy založen na realistickém herectví. Role získávala i pro svou silnější postavu a laskavý projev. I proto pro ni byly typické role velikých hrdinek, obětavých žen a vlídných babiček, ve kterých dokázala předat laskavost a životní moudrost. A tak si ji i pamatujeme.
Kurandová věnovala velkou pozornost i čistotě a výslovnosti českého jazyka, což jí umožnilo blýsknout se v hrách jako byly Strakonický dudák, Maryša nebo Lucerna.
Nezapomenutelná Babička s velkým B
Nejslavnější rolí Marie Kurandové byla ale Babička od Boženy Němcové. Tam se její role babiček ještě zdokonalily a získaly nový rozměr.
Tato role z ní učinila doslovně ikonu a dodala její kariéře nový směr i v době, kdy byla již v pokročilém věku. Na tuto roli čekala šedesát let! Stejně tak ji v pozdním věku objevil i film.
V padesáti šesti letech vstoupila do světa filmu, kde zpočátku hrála menší role laskavých starších žen. Výrazněji se projevila ve filmech Týden v tichém domě, Ves v pohraničí a Rodinné trampoty oficiála Tříšky.
Jejím uměleckým útočištěm, které milovala, bylo rozhlasové drama a četba na vysílání. Pro svou jasnou a artikulovanou výslovnost byla dokonce vybrána pro vysílání výuky esperanta.
Její poslední role babičky ve dvoudílné Moskalykově adaptaci Babičky Boženy Němcové pro Československou televizi je považována za vrchol její umělecké dráhy. Později byla uvedena i v kinech. Tato role byla jen završením všech jejích dokonalých, babiček, chův a tetiček… Je z ní legenda a stala se nezapomenutelnou součástí české kultury.
„Když jsem si přečetla scénář Babičky, ta stařenka přede mnou živě vyvstala. Viděla jsem ji, jak jde s dětmi, jak pracuje. Jsem rozená venkovanka, od mládí jsem hrála venkovské dívky. Na babičce mě zaujala její dobrota a pochopení pro bolest druhého člověka,“ říkala o roli Babičky.
V roce 1971 byla za své přínosy umění vyznamenána titulem Národní umělkyně a své zásluhy si odnesla i v podobě Řádu práce. Zemřela v Brně v roce 1978, ale její umění a vliv zůstávají nezměněné. Jejím životním partnerem byl její manžel, divadelní herec František Kuranda.
Podívejte se na její životní roli:
Podívejte se, jak mimořádně krásná byla nepřekonatelná filmová babička zamlada:
Jarmila Kurandová sice hrála většinu babičky, nebo aspoň tak si ji pamatujeme. V mládí ale byla velmi krásná...
