Flegr promluvil o behaviorální imunitě: Jak ochrání před koronavirem?

10. říjen 2020 četba na 5 minut
Jaroslav Flegr

Jaroslav Flegr

Foto: Profimedia

Profesor, evoluční biolog a virolog Jaroslav Flegr je známý svými extrémními názory ohledně koronaviru a opatření kolem pandemie. Na svém Facebooku vysvětlil, co je behaviorální imunita a jak nás před covidem ochrání!

Jaroslav Flegr působí zejména v oblasti evoluční biologie, ekologie, evoluční psychologie, etologie a parazitologie. Znám je hlavně výzkumem parazita Toxoplasma gondii a souvisejícího onemocnění toxoplazmóza. Rovněž je autorem teoretického konceptu zamrzlé evoluce. Flegr na sebe v poslední době ale upozorňuje hlavně svými striktními názory na koronavirus. Objevuje se čím dál více lidí, kteří COVID-19 zlehčují a odmítají přijmout nutná opatření k zastavení šíření nákazy. Flegr ale varuje a tvrdí, že by veřejnost měla být v těchto dobách extrémně opatrná a ideálně dodržovat karanténu. Virolog tvrdí, že brzy začne fungovat u lidí takzvaná behaviorální imunita! O co se jedná?

Flegr vysvětlil pojem behaviorální imunita

Jaroslav Flegr pravidelně se svými fanoušky i odpůrci komunikuje prostřednictvím Facebooku. Tentokrát se virolog rozhodl vysvětlit, jak u lidí funguje  behaviorální imunita.

Flegr pojal vyprávění vtipně, jakoby se snažil věc vysvětlit svému kocourovi. "Milý Micíku, jistě dychtíš zvědět, co je to behaviorální imunita. Jestli ne, tak máš smůlu, stejně ti to povím. Když se do našeho těla dostane nějaký parazit, třeba virus, bakterie, tasemnice nebo larva střečka, nastoupí do boje s ním dva obranné systémy – imunitní systém a systém přirozené rezistence. Imunitní systém je asi složitější a v mnohém zajímavější – proto taky většina učebnic i příslušných vědeckých ústavů se věnuje právě jemu. Umí bojovat i s parazity, se kterými se naši předci ještě nikdy nesetkali. V obraně před parazity ovšem hraje skoro jistě důležitější roli systém rezistence. Ten nás brání před parazity, se kterými se naši předci už setkali. V evoluci jsme si totiž díky přirozenému výběru vytvořili mnoho fyziologických mechanismů, které nám umožňují rozpoznat a zničit většinu parazitů, kteří se do našich těl dostanou. Proto také těžko chytíme jen tak nějakou nemoc od želvy, žirafy nebo tučňáka. Přirozená rezistence si však sama neporadí s parazity, kteří se specializovali na náš biologický druh – tam musí nastoupit imunitní systém. Oba systémy však spolu často úzce spolupracují," vysvětluje.

Podle Flegra u lidí brzy zafunguje pud, který by mohl donutit dodržovat opatření i ty největší skeptiky!

Jaroslav Flegr tvrdí, že lidé brzy změní své chování

"Před parazity nás ovšem chrání ještě jeden nesmírně důležitý systém – systém behaviorální imunity," pokračuje Jarolsav Flegr. "Kdybys, Micíku, nevěděl, tak behavior znamená anglicky chování. Evoluce nás naprogramovala tak, abychom se vyhýbali kontaktu s možnými zdroji infekcí. Proti kontaktu s dravci nás chrání strach. Proti často neviditelným parazitům nás chrání jiná, neméně důležitá emoce – pocit hnusu. Díky tomuto pocitu se instinktivně vyhýbáme třeba výkalům, mršinám, otevřeným zraněním, bolákům, krvi i všemožným tělesným výměškům. V situacích, kdy hrozí zvýšené riziko nákazy, třeba právě v době epidemií, se snižuje práh pocitu hnusu a možným zdrojům nákazy se vyhýbáme ještě více. U zvířat je behaviorální ochrana před nákazou pouze záležitost instinktů, u člověka se do obrany zapojuje i rozum – nasadíme si třeba roušky, udržujeme si mezi sebou distanc, snažíme se nedotýkat jiných osob a potenciálně kontaminovaných předmětů. Behaviorální imunita hraje velmi zásadní roli v boji s epidemií – nechrání jen jedince, i celou populaci, takže změna chování může dosti účinně zpomalit, nebo dokonce zastavit šíření epidemie," tvrdí přesvědčeně virolog.

Dle Flegra stále hrozí katastrofa, pokud budou lidé nezodpovědní! "Tak, Micíku, fakt se nemusíš bát, že by u nás teď exponenciálně tři měsíce rostl počet nakažených, až by se promořila skoro celá populace, zemřely desítky tisíc lidí a zhroutil se systém zásobování kočičími konzervami. Dávno před tím totiž zafunguje behaviorální imunita, lidé, včetně těch největších křiklounů, si nasadí roušky a přestanou zbytečně vycházet z domova a epidemie se tak zastaví. Pochopitelně, stejně jako protilátková či buněčná imunita, i behaviorální imunita časem poklesne, lidé změní své chování a epidemie se zase rozjede. Doufejme, že zkušenost z podzimní vlny nás zachrání před tou zimní, tak jako zkušenost z té jarní zachránila Italy a Švédy před tou podzimní. Ukázalo se, že i v boji s pandemií platí, že první vyhrání, z kapsy vyhání. Doufejme, že jsme se nyní poučili, přesněji řečeno že se v příštích týdnech poučíme, a další bolestivé klepnutí přes prsty už nám nebude muset příroda uštědřit," uzavřel.

Akční letáky