Jaroslav Flegr jako vždy adresoval poučný dopis svému kocourkovi Micíkovi a začal svým sledujícím v dlouhém dopise popisovat, jak vlastně koronavirus funguje v závislosti na počasí.

"Skupina čínských vědců chtěla letos na jaře zjistit, zda jim dá koroňák s nástupem léta pokoj. Vzali si data o průměrné teplotě a vzdušné vlhkosti ze 166 zemí a spočítali, jak s teplotou a vlhkostí venkovního prostředí souvisí šíření koronaviru. Zjistili, že s každým stupněm, o který je v zemi tepleji, poklesne asi o 3 % počet infekcí za den a asi o 1,2 % počet úmrtí na koronavirus za den. Podobně s každým vzrůstem relativní vlhkosti o 1 % klesá 0,85 % počet infikovaných za den a o 0,51 % počet úmrtí za den. V diskusi vysvětlili, že se přesně takový výsledek dal očekávat, neboť výrazná sezonalita v nakažlivosti se projevuje u většiny akutních respiračních onemocnění, včetně původního SARS," vysvětluje Flegr.

"Vědci měli určitě ze svého výsledku velkou radost. Ústup pandemie s příchodem léta navíc ukázal, že se radovali oprávněně. Jenže teď se blíží zima a nám se radost rychle mění ve starost," pokračuje biolog a dále tvrdí, že nás do dvou týdnů čeká kolaps nemocnic!

"Zatím se po většinu času těšíme z prodlouženého babího léta a stejně, kvůli chybám našich epidemiologů a především neodpovědným a hloupým intervencím ze strany některých politiků, netroufám si jmenovat, abych omylem nepřipojil nějaké hodně neslušné přídavné jméno, nás čekají během dvou týdnů přeplněné nemocnice. Je však dosti pravděpodobné, že s poklesem průměrných teplot během opravdového podzimu, zimy a předjaří, se nakažlivost choroby výrazně zvedne. V současnosti je index nakažlivosti asi 2,6 a pomocí epidemických opatření jsme reprodukční číslo viru srazili na 1,4. V březnu však byl index nakažlivosti zhruba dvojnásobný (5,7), takže při stejných opatřeních by nejspíš bylo zhruba dvojnásobné i reprodukční číslo viru. Navíc, vzhledem k tomu, že do zimy vyčerpáme v těle zásoby vitamínu D ze sluníčka, a náš imunitní systém proto zeslábne, zvýší se nejspíš i smrtnost onemocnění COVID-19. Ta byla v první vlně možná až 3x vyšší, než je nyní. Není jasné, zda to bylo jen tím, že jsme se naučili více chránit starší a nemocné a že se lékaři naučili s nemocí lépe bojovat, nebo i naší nižší obranyschopností v chladných měsících," pokračuje Jaroslav Flegr ve svém proslovu.

"Takže, Micíku, abych to shrnul. Z první vlny epidemie jsme se nepoučili, protože jsme ji pomocí zavedeních opatření rychle zastavili. Pan Andrej Babiš nám za vydatné pomoci některých zubařů, onkologů a kardiochirurgů zařídil druhou vlnu, a s ní druhou šanci se poučit. Když alespoň tuhle šanci nepromarníme, potom není vyloučeno, že nás ty tisíce pacientů, kteří v následujících dvou měsících zásluhou výše zmíněných pánů (dámu jsem galantně vynechal) zemřou na Covid, možná zachrání před mnohem větším počtem obětí v zimě a v předjaří. No jo, ale státní vyznamenání bych jim za to ani v takovém případě nedával, žaloba na mnohonásobné zabití z nedbalosti by se mi zdála příhodnější. Tak, Micíku, to je pro dnešek všechno. Bojíš se? Tak se neboj – ono to nakonec dobře dopadne. Jen zatím hezky dodržuj protivirové dvanáctero z mého Facebooku. Slibuji, že jak to jen půjde, tak se necháme doma všichni proti té potvoře koroňácké očkovat. Při troše štěstí můžeme být v dubnu za vodou," nabádal Flegr na Facebooku své sledující, aby se nechali ihned očkovat, jakmile bude dostupná první vakcína.

Sám se prý chystá jít pro očkování mezi prvními! "Pravděpodobnost vážnějších nežádoucích účinků u moderrních vakcín je opradu minimální. Ano, když se očkuje milion lidí, tak se u pár z nich mohou projevit a o nich se potom dozvíme na antivakcinářských internetových fórech.. Ale když se v současnosti nakazíme Covidem, tak máme zhruba 1% šanci, že zemřeme a aspoň 10% šanci, že na nás nemoc zanechá dlouhodobé zdravotní následky. Ta dvě rizika se vůbec nedá srovnávat. Jakmile to bude možné, okamžitě se nechám očkovat," zakončil odhodlaně.