Jaroslav Marvan (†73) vyrostl v Praze na Žižkově, po gymnáziu pracoval v kartografickém ústavu a na ředitelství pošt, které ho na tři roky poslalo do Užhorodu na Podkarpatskou Rus. Tam začal hrát ochotnické divadlo. Vždy byl velmi pečlivý, zodpovědný a nerad měnil návyky. Věci v jeho životě měly své pevné místo. Jeho uměřenému stylu života odpovídalo i soukromí. Padesát let setrval v bezdětném manželství s Marií, které neřekl jinak než Márinka.

Nečekaná vášeň

Zcela nezajímavý život usedlého pána se ale změnil v roce 1955, kdy do Národního divadla, kde Marvan hrál, přišla mladá herečka Alena Jančaříková. Tehdy už čtyřiapadesátiletý herec náhle propadl zcela neznámým pocitům. Do osmadvacetileté kolegyně se bezhlavě zamiloval. On byl ženatý, ona vdaná se syny Tomášem a Petrem, který je dnes známým moderátorem. Její manželství ale stálo před rozpadem. Už déle nechtěla sdílet domácnost s opileckým manželem Richardem.

Svůj nerovný a do značné míry skandální vztah se dvojice nejprve snažila tajit, ale dlouho se jí to nedařilo. Márince se svěřil sám Marvan. Možná si byl jistý tím, že ho oddaná žena neopustí. Podivný milostný trojúhelník fungoval dalších pět let. Marvan doma dělal, jako by se nic nezněmilo. Možná mu takový stav vyhovoval, možná byl příliš zbabělý a pohodlný, než by na zavedeném manželství něco měnil. Největší problém tak s nastalou situací měla Márinka, dokonce prý po jedné debatě začala svého muže bít na ulici deštníkem.

Otrava svítiplynem

V roce 1960 se ale stalo něco nečekaného. Alena s Marvanem otěhotněla. Nastal poprask. Márinka a její příbuzní chodili za Alenou a naléhali, až se dítě nesmí narodit. Vypjatým scénám Marvan jen tiše přihlížel. Sám se musel s nečekanou situací vyrovnat. Už dlouhá léta žil v přesvědčení, že potomka mít nikdy nebude. Když se mu narodila krásná dcerka, zvítězila v něm otcovská pýcha a vzorně se o ni staral.

O rok později ale všechny zasáhla tragédie. Alenu našli doma bez známek života. Podle oficiální verze se otrávila svítiplynem. Dodnes je ale kolem jejího skonu řada nejasností. Dítěte se pak ujala babička z matčiny strany. Když v roce 1974 Marvan zemřel, hledala se jeho závěť, kde měl část majetku odkázat své dceři. Listina se však nikdy nenašla, a hercovo bohatství tak dostala jen Márinka. Byla to snad po letech pomsta zhrzené manželky?