Tímto orgánem jsou játra, jež hrají klíčovou roli v přirozené detoxikaci organismu. Díky tomu, že jsou denně vystavena škodlivým látkám, vyvinuly si jedinečný systém obnovy. Vzhledem k tomu, že s přibývajícím věkem klesá značná část schopnosti těla léčit se, byli vědci zvědaví, do jaké míry jsou tímto procesem postihnuta i játra.
„Studie na zvířatech ukázaly, že jaterní buňky jsou dvojího typu. Některé mají dlouhou životnost, další zase krátkou. Zajímalo nás, jak je to u našeho druhu,” říká Dr. Olaf Bergmann, vedoucí výzkumné skupiny Centra pro regenerativní terapie v Drážďanech na TU Dresden. Sestavil proto interdisciplinární tým biologů, fyziků, matematiků a klinických lékařů, již společně analyzovali játra jedinců, kteří zemřeli mezi 20 a 84 lety.
Játra nestárnou
Stanovení biologického věku lidských buněk bylo pro experty technickou výzvou, protože metody, jež se používají na zvířecích modelech, jsou zakázány aplikovat na lidi. Rozhodli se proto pro radiokarbonové datování.
„Nadzemní testování jaderných bomb v 50. letech 20. století způsobilo, že se obrovské množství radioaktivního uhlíku dostalo nejen do atmosféry, ale také do tkání všech organismů. Výsledkem toho je, že buňky z tohoto období vykazují jeho vyšší hodnoty,” říká Begmann. Po zákazu těchto zkoušek začalo množství prvku zase klesat. „Porovnali jsme jeho četnost s úrovněmi atmosférického radiokarbonu, čímž jsme zpětně stanovili stáří buněk.”
Vědci tak zjistili, že bez ohledu na to, zda je nám 20 nebo 84 let, játra mají v průměru tři roky. Výsledky ukázaly, že přizpůsobení jaterní hmoty potřebám těla je přísně regulováno pravidelnou náhradou buněk. Proces obnovy je tak zachovaný i u starších lidí.
Proces regenerace
„Typické jaterní buňky se vyměňují přibližně jednou ročně. Našli jsme ale také jejich kolegyně, které mají až deset let. Zajímavostí je, že obsahují více DNA,” říká profesor. Jejich počet se s věkem postupně zvyšuje. Mohou tak fungovat jako mechanismu, jenž nás chrání před hromaděním škodlivých mutací.
Dalším úkolem, který si vědci stanovili, je zjistit, do jaké míry jsou tyto buňky zastoupeny v játrech, vykazující chronická onemocnění, jež v některých případech mohou přerůst v rakovinu.
Zdroje: www.eurekalert.org, www.iflscience.com, www.pictolic.com
