V době, kdy vypukla druhá světová válka, bylo Lefebvrovi 20 let. Musel přerušit studium medicíny a narukovat do armády. Hned v roce 1940 padl do zajetí a byl umístěn do tábora Voves ležícím jihozápadně od Paříže.
Lefebvre po válce vyprávěl, že ho Němci vybrali do skupiny vězňů, kteří měli být pro výstrahu popraveni. Spolu se svými druhy stál před popravčí četou a čekal na smrt. Četa vypálila, francouzští zajatci se zhroutili k zemi a s nimi se zhroutil i Lefebvre. Ležel jako ochrnutý, ale pořád žil. Teprve po chvíli mu došlo, že ho kulky jako zázrakem minuly. Věřil, že ho zachránil papírek s modlitbičkou, který mu kdysi věnovala maminka jako talisman. Celý život ho nosil v kapse.
(Zdroj: www.cinetelerevue.be/actus/jean-lefebvre-en-9-dates)
V květnu roku 1944 se mu podařilo z Voves uprchnout. Spolu se čtyřicítkou dalších mužů se podílel na hloubení 50 m dlouhého tunelu, který začínal ve sprchách a končil na svobodě. Po útěku se připojil k Francouzským vnitřním silám a účastnil se osvobození Francie.
K medicíně se už Lefebvre po válce nevrátil, zato se dal na dráhu, o níž odmalička snil. Vystupoval v kabaretech a pro svůj výrazný obličej se vyprofiloval jako komik. Na divadle i ve filmu se často potkával s Louisem de Funèsem a společně byli později také angažováni do série komedií o potrhlých četnících. Lefebvre těžce nesl, že Funès na sebe strhl veškerou pozornost, zatímco jeho vlastní role zůstala upozaděna. Komunikace mezi nimi vázla, až jednoho dne vymizela úplně.
Lefebvre si své místo na slunci užil ve válečných komediích o sedmé rotě. Jiných hlavních rolí se mu sice nedostávalo, ale zato se mu hrnul nespočet vedlejších, jako například úloha elektrikáře v Muži z Acapulca s Jeanem-Paulem Belmondem.
(Zdroj: www.premiere.fr/Star/Jean-Lefebvre)
V pokročilém věku si opět ověřil mocnou sílu svého anděla strážného, když přežil dvě hrozivé autonehody. Smrt si pro něho přišla až v roce 2004, kdy ho v rodinném sídle v Maroku stihl infarkt. Dožil se 84 let.