Francouzská šlechtična Jeanne de Belleville

Ne vždy jsou ženské hrdinky ve historických románech jen bujnou fantazií. O hrdinkách středověku se možná jen méně mluví, ale existovaly. Zatímco Johance z Arku se dostává obdivu i po několika staletích, jiná francouzská rodačka už tak známá není. Kdo byla Jeanne Louise de Belleville, dáma z Montaigu, Bretoňská lvice či Jeanne de Clisson?
I když se Jeanne narodila v roce 1300 do bouřlivé doby francouzsko-anglických sporů, bojů o moc mezi šlechtou i manželských svazků plnících čistě funkci pokračovaní a sílení rodu, její pirátskou budoucnost vskutku nikdo nečekal. Jeanne měla život plný mužů i dětí, přesto se šestnáct let plavila se svou černou flotilou a vlajkovou lodí „Má pomsta“. Jak se Jeanne stala pirátkou a proč?

Od Belleville k Jeanne de Clisson

První sňatek mladičké šlechtičny skončil po čtrnácti letech, kdy zemřel její manžel Geoffrey de Châteaubriant VIII. V době jeho smrti jí bylo jen šestadvacet a měli spolu dvě děti.
Nedlouho poté se provdala znovu, ale díky mocenským tlakům a sporům mezi rody vévodů byl její sňatek s Guyem de Bretagne de Penthièvre papežem anulován, aby si mohl vzít jinou ženu. Jako by náhodou jí byl dáma z domu de Blois, odkud vzešla námitka proti sňatku se Jeanne a které papež Jan XXII. vyhověl. Jeanne tak ale dostala další a velmi zajímavou možnost, a to provdat se za Oliviera IV. de Clisson.
Oba byli ovdovělí, majetní i stejně staří. Tvořili skvělý pár až do 2.srpna 1343, kdy byl na příkaz krále Francie Olivier popraven. Jeho smrt byla nečekaná a pobuřující, ale to, co po ní následovalo, dalo oběma slovům nový význam. Nečekaná a pobuřující byla rozhodně reakce Jeanne, která své syny přivedla k vystaveným otcovým ostatkům, aby jim ukázala, za co je král Filip VI. zodpovědný. Spolu s Olivierem měla Jeanne pět dětí a smrtí manžela se začala zcela nová kapitola jejího života.

Pomsta Jeanne čili pirátské počátky Bretoňské lvice

Okolnosti Olivierova zatčení, soudu i trestu byly veřejnosti i šlechticům nejasné. Byly vrcholem války o bretonské dědictví, která nespočívala jen v souboiji mečů, ale také intrik dvou znepřátelených táborů Jana z Montfortu a Karla z Blois. Společně s Olivierem bylo odsouzených mnoho a Jeanne jejich popravu nepovažovala za víc než zbabělou vraždu. Přísahala smrt nejen králi Filipovi, ale také Karlu de Brois, který byl za její neštěstí zodpovědný stejně jako panovník. Ti se pokusili zbavit se Jeanne a zkonfiskovat její majetek. Jeanne i s početnou rodinou nakonec unikla a za prodané nemovitosti pořídila loďstvo i 400 mužů vyzbrojených kušemi, meči a dýkami. Než se vydali na moře, zaútočila napřed na Château Thébaud i hrad Touffou. Jeanne se dostala do hradu a nechala zabít všechny až na jediného muže.
Z peněz, které jí zůstaly, pořídila tři válečné lodě. Nechala je natřít na černo a plachty obarvit na červeno. Tři roky se plavila se syny Biskajským zálivem i kanálem La Manche a napadala francouzské obchodní lodě. Byla neúprosná, i když nenechala pobít francouzskou posádku do posledního muže. Naopak. Byla známá tím, že zprávy o pirátském útoku a zabraném zboží nechávala doručovat Filipovi právě posledním přeživším. V Normandii napadala a rabovala i vesnice, kořist směle prodávala do Anglie.

Králi Filipovi škodila de Crisson celých šestnáct let

I když francouzské loďstvo v roce 1346 potopilo její vlajkovou loď a Jeanne byla pět dní ztracena na moři, nakonec byla zachráněna královými odpůrci. Pokračovala ve svém pirátském tažení dalších třináct let. Během té doby se po čtvrté vdala, tentokrát za anglického rytíře sira Waltra Bentleyho, který hrál významnou roli v dobývání francouzských území pro anglického krále Edvarda III. Díky němu Jeanne získala titul baronky a společně se usadili v hradu Hennebont na francouzském severozápadním pobřeží. Bretaňská lvice zemřela jen několik týdnů po svém čtvrtém manželovi na konci roku 1359.

Podívejte se na krátké video v angličtině o životě Bretoňské lvice Jeanne de Crisson

Zdroj: Youtube

Zdroje: en.wikipedia.org, www.ancient-origins.net