www.snopes.com, en.wikipedia.org/Unicorn_Cave
Magdeburský jednorožec je socha v německém Magdeburgu. Jedná se o bronzovou sochu mýtického tvora jednorožce, která se stala oblíbenou dominantou města. Sochu vytvořil německý sochař Gerhard Marcks a v Magdeburgu byla instalována v roce 1990. Představuje mýtické stvoření podobné koni s jedním rohem vyčnívajícím z čela a mnozí ji považují za symbol krásy, čistoty a magie. Za touto sochou ale stojí složitá historie. Tato zvláštní socha se svalnatým tělem a dlouhým ocasem je už léta legendou na internetu a po staletí straší vědeckou komunitu. Proč?
Je totiž zřejmě poskládána z mnoha různých druhů. Z narvala, nosorožce a mamuta. Nebo ne? Na video se podívejte zde:
Původní rekonstrukce jednorožce se ztratila
Občas se médii přežene bouře, v níž lidé označují sochu tohoto jednorožce za jednu z nejhorších rekonstrukcí fosilií v dějinách lidstva. Jednorožec je v našem chápání již vyhynulý druh nosorožce srstnatého, který se pohyboval po Eurasie do konce poslední doby ledové.
Skutečný nosorožec srstnatý byl poprvé popsán roku 1769, což bylo o sto let později, než byly objeveny kosti "jednorožce" v Jeskyni jednorožců.
První zmínka o této jeskyni pochází z roku 1541, ale napsal o ní až o 140 let později Gottfried Wilhelm Leibniz.
Vlastní Magdeburský jednorožec, tedy soubor zkamenělin objevený v roce 1663 v německé stepi, obsahoval zkameněliny z doby ledové i pozdější. Vědec Otto von Geuricke se domníval, že sbírka zkamenělých kostí patří jednorožci, jehož podobu z nich později vytvořil. Bohužel se tato rekonstrukce ztratila a dodnes není jasné, zda skutečně existovala.
Jednorožci – ozdoba kabinetů
O jednorožce se začal zajímat filozof a vědec Gottfried Leibniz, známý zastánce legitimních i fantastických teorií. Měl spoustu stoupenců, ale i odpůrců, z nichž mnozí jej měli za skeptika. A právě Leibniz věřil mimo jiné v existenci jednorožce, stejně jako mluvících psů nebo džinů.
Ve své knize pak popsal jeho slovy zárodky nové vědy zvané přírodní geografie, kde se věnoval i jednorožcům. V knize zmínil místní obchod s artefakty z jednorožců, jejichž kosti se dle něj mlely a používaly k výrobě léků.
Označil jednorožce za jedny z nejpodivuhodnějších a nejvzácnějších ozdob přírodovědných kabinetů a neopomenul zmínit ani magdeburského jednorožce. Knihu poté opatřil i reprodukcí jednorožce podle kresby von Guerickeho, fiktivní rekonstrukcí kostry jednorožce s využitím kostí, které byly nalezeny v jeskyni.
Vejce, nebo slepice, co bylo dřív?
Později byl vytvořen i 3D model téhož jednorožce. A stejně jako jeho fosilie, i tento model stále mate vědce. Nikdo totiž neumí říci, zdali dříve existovaly kresby nebo model. Podle čeho byly kresby vytvořeny? Anebo snad předcházely modelu? Celý příběh byl poté mnohokrát interpretován. Objevily se i názory, že model byl vytvořen na základě figurky kostry jednorožce, kterou pak Guericke podle představ upravil.
Existují i názory, že magdeburský jednorožec vlastně vznikl z chybně srovnaných pozůstatků nosorožce srstnatého. Dodnes je tato socha chimérou. Někteří vědci si myslí, že byla poskládána z mnoha různých fosilií. Například profesor Thijs van Kolfschoten si myslí, že se jedná o "kel" z narvala (Monodon monoceros), středně velké velryby, která žije v arktických vodách kolem Grónska, Kanady a Ruska, lebka patří nosorožci srstnatému a lopatky a kosti předních končetin vyhynulému mamutovi srstnatému.
