Zdroj: Profimedia.cz
Vědci zrekonstruovali podobu jednorožců. Skutečně žili, byli obří a pro lidi smrtelně nebezpeční
Jednorožci patří mezi bájné tvory, symbolizující sílu, čistotu a život. Dones nikdo přesně netuší, jaké zvíře autory legend k jeho specifickému vzhledu inspirovalo. S největší pravděpodobností to byl sibiřský nosorožec dosahující velikosti mamuta.
Postupem let se badatelé shodli, že jednorožec mohl mít mnoho podob. Byl zobrazován jako osel, antilopa, kůň, býk, koza nebo drak. Vždy se ale pyšnil mohutným rohem, který mu vyrůstal z čela. Právě ten přitahoval nejvíce pozornosti.
I přesto, že se první zobrazení tohoto tvora nachází na starověkých pečetích z Harappy v dnešním Pákistánu z let 2500 př. n. l., vědci předpokládají, že mýty o jeho schopnostech jsou mnohem starší. Už paleolitičtí umělci totiž hojně kreslili na stěny jeskyní rohatá zvířata. Konkrétně šlo o chlupaté nosorožce.
Sibiřský jednorožec
Elasmotherium patří mezi vyhynulé živočichy, kteří ještě před 39 000 lety obývali rozsáhlou oblast současného Ruska, Mongolska, severní Číny a Kazachstánu. O prérie se tak dělil s raně moderními lidmi a neandrtálci.
Analýza DNA ukázala, že sibiřský jednorožec se od moderní skupiny nosorožců oddělil asi před 40 miliony lety. Vypadal proto jinak. Měl velikost mamuta, vážil asi čtyři tuny, pyšnil se dlouhýma nohama, vlnitou srstí a až jeden metr dlouhým rohem.
Zdroj: Autor: DagdaMor – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=61780598
Vědci si dlouho nebyli jistí, proč tvor vyhynul. Předpokládali, že se stal obětí pravěkých lovců, kteří ho buď zabíjeli kvůli jeho rohu, množství masa nebo ze strachu. Studie, zveřejněná v prestižním časopisu Nature, ale naznačuje, že lidé jsou tentokrát bez viny. Nosorožec se nedokázal přizpůsobit změně klimatu, jež způsobila, že řada bylin a trav, kterými se monstrum živilo, zmizelo.
„Nosorožci jsou vybíraví, pokud jde o skladbu jídelníčku a prostředí, v němž žijí,” říká profesor Adrian Lister z Přírodovědného muzea v Londýně. „Jakákoliv změna je pro ně nebezpečná. Problémem zároveň byla nízká velikost populace a pomalá reprodukce.”
Zachraňte nosorožce
Podobným problémům čelí i dnešní nosorožci. Mimo národní parky a rezervace mají prakticky nulovou šanci na přežití. Ohrožuje je nejen ztráta vegetace, v důsledku oteplování planety, ale také pytláci.
Studiem zkamenělých pozůstatků tvorů se tak vědci mohou dozvědět cenné informace o osudu prehistorických nosorožců a způsobu jejich vyhynutí. „Vědět více znamená zachránit zbývající druhy,” říká Lister.
Zdroje: www.bbc.com, www.edition.cnn.com, www.en.wikipedia.org
