Poslední společný předek savců a plazů žil někdy před 300 miliony lety. Dodnes na něj máme památku. Kallikrein serinové proteázy, enzymy rozkládající bílkoviny, způsobující snížení krevního tlaku, což může vést až ke smrti pokousané oběti.

Navíc, stejně jako jedovatí hadi a ještěři, i my máme geny, které obsahují plány k vytvoření toxinů. Ty však nejsou aktivní. Proto je naše tělo nevyužívá. „V podstatě máme základní stavební kameny. Nyní je na evoluci, aby z nich vytvořila co potřebuje," říká Agneesh Barua, doktorand evoluční genetiky na okinawském Institutu pro vědu a technologii a spoluautor výzkumu, jenž vyšel v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Jedovatí lidé a evoluce

V publikované studii se odborníci snažili odpovědět na otázku, jak se jedové žlázy u zvířat vlastně vyvinuly. Disponují jimi jak plazi, tak savci. Stále však nebylo jasné, proč a kdy k tomu došlo.

Výzkumníci tak zaměřili pozornost na skupinu několika tisíců genů, u nichž bylo prokázáno, že hrají nějakou roli při tvorbě a uvolňování jedu u zvířat jedovými žlázami. Zjistili, že stejné stavební prvky a fyzikální procesy figurují i u tvorů, kteří mají jen obyčejné slinné žlázy.

K tomu, aby se stali lidé jedovatými ale chybí speciální proteiny, z nichž se smrtící látka tvoří. Při jejich výrobě se skládají dlouhé řetězce aminokyselin. „Aby se bílkoviny vytvořily správně, je k tomu potřeba robustní systém, jenž zajistí, že všechno bude fungovat," vysvětluje Agneesh Barua. „To zajišťují právě provozní geny."

Budeme jedovatí?

U hadů prošly genové rodiny větší expanzí a vyvinuly se rychleji. Lidé v rámci evoluce začali využívat jiné strategie, jak sehnat potravu. Proto jsou pro nás jedové žlázy zbytečné. Tvorba toxinu je navíc podle biochemika Bryana Fryea energeticky značně náročná. Proto, pokud není využíván, ztrácí se.

Zdroj: Youtube

Co by se tedy muselo stát, aby se u nás jedové žlázy znovu vyvinuly? Především by bylo třeba nějakého vnějšího impulsu. V průběhu tisíců let by na naší planetě musely panovat takové podmínky, které by zvýhodňovaly lidi, u nichž se jedové geny náhodně aktivovaly. Jejich potomci by už byli svébytným druhem s větší šancí na přežití.

Zdroj:

www.popularmechanics.com, www.novinky.cz, www.sciencemag.cz, www.vedator.org