V jeho životě nechybělo snad nic. Láska jako z červené knihovny, kruté ztráty, pobyt ve vězení i nehynoucí sláva.

Na dramatickou životní pouť se Jefferson Davis vydal 3. června 1808 ve městě Fairview v Kentucky, kde měla jeho rodina bavlníkovou plantáž. Chlapec byl nejmladší z deseti dětí a dostal křestní jméno po prezidentovi Thomasi Jeffersonovi.

Po studiích na univerzitě absolvoval vojenskou akademii ve West Pointu a v roce 1831 se zamiloval do sedmnáctileté Sarah Knox Taylor. Její otec Zachary byl armádní generál a v roce 1849 se stal dvanáctým americkým prezidentem. Lásce své dcery ale požehnat odmítl. Dobře věděl, jak tvrdá je vojenská služba, a nechtěl, aby živořila s Jeffersonem někde v zastrčené pevnosti a neustále se bála o jeho život.

Vypadalo to na hořký konec milostného vzplanutí, jenže mladík se nakonec rozhodl uniformu svléknout. Bratr mu věnoval část svých rozlehlých plantáží v Mississippi a díky tomu se nakonec mohl v roce 1835 oženit s milovanou Sarah. Jen o tři měsíce později však dívka zemřela na malárii. Jefferson také bojoval o život a zachránil ho až ozdravný pobyt na Kubě.

Naopak jeho zlomené srdce se hojilo mnohem pomaleji a smutek zaháněl prací na rozvoji své plantáže. Původně měl jediného otroka, ale jejich počet postupně zvyšoval a v roce 1860 jich měl už 113.

Znovu se oženil v roce 1845, jeho vyvolenou se stala Varina Howell. Také se vrátil do armády, zúčastnil se mexicko‑americké války, v níž byl postřelen do nohy a dočkal se vyznamenání. V roce 1847 se stal senátorem za stát Mississippi, později působil jako sekretář na ministerstvu války. Kandidoval také na post guvernéra Mississippi, ale prohrál o pouhých 999 hlasů.

Všichni ho opustili

Vzhledem ke svému původu patřil mezi hlasité zastánce otrokářství, přesto byl dlouho proti odtržení jižanských států. Názor změnil až v roce 1861, kdy se šestnáctým prezidentem USA stal Abraham Lincoln. Hned zkraje roku Jefferson oznámil odtržení Mississippi a v únoru se stal prezidentem Konfederace, tedy jižanských států, které vedly občanskou válku proti Severu.

Na jaře roku 1865, kdy Konfederace stála před definitivní porážkou, stále trval na tom, že se musí bojovat do posledního muže. Pro své plány ale nenašel širší podporu a nakonec zůstal prakticky sám.

Se svými ministry bloudil několik týdnů Texasem a hledal útočiště, odkud by zažehl novou vlnu odporu. Podivnou výpravu ale opouštěl jeden muž za druhým, až Jefferson zůstal jen s ministrem pošt. V květnu je zadrželi vojáci Severu a okamžitě je uvěznili ve vojenské pevnosti Fort Monroe.

O rok později byl Jefferson obviněn ze zrady, zbaven občanství a strávil dva roky za mřížemi. Na svobodu se dostal díky kauci a nakonec se v roce 1869 dočkal milosti. Později se stal šéfem pojišťovny v Kentucky a nakonec se vrátil na své plantáže, kde psal paměti. Zemřel v roce 1881.

Přestože není mezi oficiálními prezidenty USA, v jižanských státech je jeho odkaz dodnes velmi silný. Jmenují se po něm nemocnice, školy, knihovny i dálnice. Ve městech má řadu soch a památníků.

Ten největší byl odhalen v roce 1924 v jeho rodném Fairview. Pracovalo se na něm sedm let a má podobu betonového obelisku o výšce 107 metrů. V 70. letech minulého století se Jefferson objevil také na poštovních známkách.

Před čtyřiceti lety mu prezident Jimmy Carter speciálním zákonem vrátil americké občanství. Když listinu podepisoval, pravil, že to byla poslední tečka za usmířením Severu a Jihu.