Jidášova stolice připomíná vysokou židli, na které je připevněn kovový jehlan s ostrou špicí. Jeho použití nevyžadovalo velkou dávku fantazie. Obviněný byl spoután lany, zavěšen nad konstrukci a poté spouštěn dolů tak, aby tělo na špici nasedlo. Muži byli podrobováni análnímu utrpení, ženy byly mučeny skrze pohlavní orgány. Tvar jehlanu zaručoval, že díky gravitaci bude oběť neskutečně trpět.

Hippolytus de Marsiliis svůj šílený vynález doporučoval použít jen tehdy, když mučený během tortury usínal. Odpírání spánku bral jako nejpřijatelnější formu utrpení. Kati však neztráceli čas. Oběti rovnou na jehlan napichovali. Pokud trval výslech příliš dlouho, přistoupili k další modifikaci trestu. Na nohy přivázali těžké kameny, které tělo stahovaly ještě více dolů.

Jehlan

Nový mučící nástroj pak až do poloviny 18. století upadl do zapomnění. Během selského povstání v 70. letech 18. století však našel v našich zemích opět využití. Nejdřív měl sloužit jako zastrašující prostředek neposlušných poddaných. Když se však sedláci a jejich rodiny neuklidnili, vrchnost rychle přistoupila k praxi.

Na české sedláky to bylo už moc. Sedmiletá válka, epidemie, hlad, mor, zimnice, bída a utrpení, kam se jen člověk podíval. A vrchnost, která je týrala. I přesto, že Robotní patent včetně úprav z roku 1717 a 1738 nařizoval robotní povinnosti na maximálně 3 dny v týdnu, šlechta nutila své poddané pracovat na panském šest, někdy dokonce sedm dní v týdnu. V té době začala po českém venkově kolovat fáma, že vrchnost tají existenci tzv. Zlatého patentu, v němž dal císař Josef II. nevolníkům svobodu. Lidé se tak začali bouřit.

Zničení poddaní

Sedláci žili jako otroci. Hrabě Trautmannsdorf, předseda císařské komise ve svém hlášení napsal: „Ma-jí li pěkného koně, pán je donutí, aby mu ho prodali. Na mnoha místech musí poddaní kupovat od vrchnosti zkažené skopové za vysoké ceny. Na každé návsi a před každým zámkem jsou vidět mučící nástroje. Sedláci jsou zavíráni do želez nebo musí sedět na špičatém kolíku, pronikající jim hluboko do masa. Aby toho nebylo málo, na nohy jsou jim přivázány kameny."

Po slavné bitvě u Chlumce, jež proběhla ve dnech 25. až 26. března 1775, se však situace hned neuklidnila. Až do léta docházelo k lokálním nepokojům a sedláci tak byli stále trestáni. Až o šest let později vydal Josef II. tzv. Patent o zrušení nevolnictví. Kruté a tolerované mučení poddaných tak obecně zakázal a zanechal jen výprask holí.

Zdroj: Youtube

Zdroj:

www.plzenoviny.cz, www.dvojka.rozhlas.cz, www.cs.wikipedia.org, www.en-academic.com