Začátky nebývají lehké
Jennifer Grey (*26. 3. 1960) pochází z umělecké rodiny. Matka Jo Wilder byla herečka, tanečnice a zpěvačka, její otec Joel Grey byl rovněž herec a zpívající tanečník, který za svou roli konferenciéra ve filmovém muzikálu Kabaret (1972) získal Oscara. I její dědeček z otcovy strany byl známý komik a muzikant. Jennifer už jako malá chodila do baletu, na manhattanské soukromé střední škole studovala tanec a herectví, dál pokračovala na konzervatoři dramatických umění.
Své taneční schopnosti předvedla poprvé v 19 letech v reklamě na Dr. Peppera. Jak se svěřila, první nabídky na filmové role dostávala díky slavnému jménu svého otce, s čímž se těžko smiřovala. I tak kvůli výšce nebo věku castingy ne vždy prošla. Než si ji filmaři všimli jako „Jennifer“ a začali ji obsazovat, živila se na čas jako barmanka. Menší i větší filmové a televizní role ale přišly, a to tři roky před ikonickým Hříšným tancem (1987), který jí v podstatě změnil život.
Na následujícím videu se můžete podívat na poslední tanec a slavnou zvedačku:
„Tatínkova Baby“, maminčina Jennifer
Přestože ji diváci už znali z několika filmů, jen pro zmínku třeba z Rudého úsvitu (1984), kde hrál hlavní roli Patrick Swayze. „… po Hříšném tanci jsem se stala miláčkem Ameriky, takže byste si mohli myslet, že to bude klíč ke všech mých nadějím a snům,“ napsala Jennifer ve svých pamětech. „Ale tak to nedopadlo…“ Stala se velmi populární v mnoha zemích, včetně té naší. Do té doby její nos nebyl problém. V té době, jak vzpomíná, nebyl zrovna přebytek rolí pro herečky jejího typu a další filmové nabídky se nehrnuly. Údajně jí bylo naznačeno, že její nos je tak nějak problém…
Maminka ji od malička přesvědčovala, že pokud chce být herečkou měla by si ho nechat „udělat“. Ne proto, že by nebyla dost hezká, ale aby měla víc hereckých příležitostí. Jennifer chápala, že její rodiče židovského původu v 50. letech plastiku nosu podstoupili a změnili si jméno, aby „zapadli“ a nebyli ve škatulce Židé. Sama se jí bránila, se svým nosem si nepřipadala nijak ošklivá. A pak, když se po uvedení filmu jeden chirurg veřejně vyjádřil, že nechápe, proč ještě nemá plastiku nosu, spolu pak s letitým naléháním maminky podlehla. Ale dlouho toho litovala.
To nejsi ty, to nejsem já
Na začátku 90. let přistoupila Jennifer na plastickou úpravu nosu, která se moc nezdařila. Následovala tedy druhá, která ji měla napravit. Výsledkem nebyl upravený nos, ale naprosto jiný, který z ní udělal úplně jinou Jennifer. Jak vzpomíná, na sál šla jako známá herečka, odešla jako neznámá tvář. Po plastice ji nepoznali fotografové, herečtí kolegové, ani fanoušci dokonce i někteří přátelé. Jak s bolestí v srdci vzpomíná, „… pro mě můj nos nebyl problém, byl to problém pro ostatní, a proto se stal i mým problémem.“ Ztratila nejen sama sebe, ztratila se jako „Baby“. Dokonce uvažovala, že si změní jméno.
Jak se říká, vše zlé je i pro něco dobré, její plastika se stala tzv. žhavým tématem, a tak se jí podařilo na stříbrné plátno vrátit. V roce 2010 dokonce vyhrála v soutěži Dancing with Stars (Když hvězdy tančí).
Dvacet let byla vdaná za Clarka Gregga (2001-2021). Rozešli se v dobrém. Mají spolu dceru Sarah. Jennifer se dnes ke svému židovskému původu hlásí. V roce 2022 jí vyšla vzpomínková kniha Out of the Corner: Memoir, která je upřímnou a odvážnou zpovědí o ztrátě své identity a snaze o její nalezení.
Zdroje: www.ndtv.com, www.eonline.com, www.vanityfair.com, en.wikipedia.org