Archeoložka z University of York v Anglii Anita Radini byla hluboce ponořená do práce. Už několik hodin analyzovala zubní plak jeptišky, jejíž ostatky byly objeveny v zaniklém středověkém klášteře v německém Dalheimu. „Tento film bakterií v sobě uchovává spoustu drobností,” vysvětluje. „Částice jídla, textilní vlákna, DNA, pyl nebo křídla hmyzu.”
Nyní ale vědkyně objevila něco, co ještě neviděla. V roztoku, v níž plak plaval, byly modré tečky. O jakou látku se jedná? To netušila. Proto vzorek vyfotila a poslala Christině Warinner, vedoucí skupiny archeogenetiky na Institutu Maxe Plancka. Během několika minut jí přišla odpověď. „Sestav tým. Tuto záhadu musíme vyřešit.”
O několik dní později to v laboratoři bzučelo jako v úle. Genetička Monica Tromp analyzovala chemické složení modrého pigmentu a fyzik Roland Kröger pomocí spektroskopie její výsledky kontroloval a porovnával. Pečlivá práce se vyplatila. Vědci potvrdili, že jeptiška měla na zubech zbytky zrníček z polodrahokamu lapis lazuli.
Modrá je dobrá
Modrý kámen je nesmírně vzácný. Těží se v Afghánistánu, Rusku, Číně nebo Chile. Již ve starověku byl pro svou nádhernou barvu spojován s božstvy a krály. Jeho drcením se získával prášek, který byl využíván ve výtvarném umění. Byl však velmi drahý. Proto se používal pouze v těch nejvzácnějších rukopisech.
Vzorky ze zubního plaku
Jak se tento materiál dostal na zuby ženy, jež žila někdy mezi lety 997 až 1162 našeho letopočtu, zemřela pravděpodobně mezi 45 až 60 lety a svůj život zasvětila Bohu? „Předpokládáme, že olizovala štětec,” říká Christina Warinner. „Tvarovala ho tak do špičky, aby mohla pečlivě nanést barvu.”
Významná jeptiška
To však znamená, že jeptiška patřila mezi významné písaře a malíře, kterým bylo svěřeno, aby svými iluminacemi ozdobili cenná náboženská díla. „Náš objev napovídá, že středověké ženy hrály mnohem významnější roli, než se dříve předpokládalo,” říká vědkyně.
Hlavním problémem totiž je, že umělci, již knihy přepisovali a ilustrovali, se do nich nepodepisovali. Věřilo se tedy, že jejich autory jsou především mniši. Studie, publikovaná v časopise Science Advances, však tento názor zpochybnila a odhalila, že ženy v klášterech byly nejen gramotné, ale také byly plodnými producentkami a konzumentkami dobové literatury.
Zdroje: www.nytimes.com, www.bbc.com
