Jedním z nejvýznamnějších objevů je existence zcela nezávislého ekosystému, který není založen na fotosyntéze. Důvodem je asi izolovanost jeskyně, ležící pod povrchem lomu Nesher. Zprvu byl celý ekosystém prezentován obrovským množstvím kalcitových nor, kdy celá jeskyně byla dlouhá téměř tři kilometry. Než se lom stal aktivním, jeskyně a tunely ležely asi 100 metrů pod úrovní terénu. Pak však na jeskyně narazil v roce 2005 buldozer. Světlo odkrylo nový svět, který neexistuje nikde jinde na Zemi.

Jeskyně s vlastním mikroklimatem

V roce 2010 prozkoumal jeskyni Ayalon tým vědců pod vedením doktora Boaze Langforda z Hebrejské univerzity, aby probádal mikrobiologii jeskynního systému. Zjistili, že jeskyně má vlastní mikroklima, které se výrazně liší od vnějšího prostředí. Teplota uvnitř jeskyně je po celý rok relativně stálá a vlhkost je vysoká. Tyto podmínky poskytují ideální prostředí pro růst mikroorganismů, které jsou základem jeskynního ekosystému. Po šesti letech výzkumů byla většina druhů prvních vzorků identifikována a popsána.

Na video z jeskyně se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Osm neznámých bezobratlých

Jedním z nejpozoruhodnějších objevů v jeskyni byla přítomnost osmi dosud neznámých druhů bezobratlých živočichů. Patří do tří různých skupin, včetně pavouků, korýšů a stonožek. Všechny tyto druhy jsou přizpůsobeny životu v naprosté tmě a vyvinuly si jedinečné adaptace, které jim pomáhají orientovat se a přežít v jeskynním prostředí.

Nejvýznamnější z těchto adaptací je schopnost těchto bezobratlých vnímat své okolí pomocí vibrací. Mají vysoce citlivé orgány, které jim umožňují detekovat i ty nejmenší pohyby v jeskyni, což je klíčové pro hledání potravy a vyhýbání se predátorům. Kromě toho se u některých těchto druhů vyvinulo vysoce specializované chování, jako je schopnost vytvářet sítě, které zachycují vzdušné částice pro potravu.

Život v extrému

Všechny systémy výživy v jeskyni jsou založeny na sirných bakteriích, které se při nedostatku světla vyvíjejí jiným chemickým procesem," říká vedoucí výzkumu Hanan Dimentman z Hebrejské univerzity „Jsou zde tvorové, kteří se živí bakteriemi, ti, kteří požírají požírače bakterií, a jsou zde masožravci."

Existence tohoto nezávislého ekosystému je významným zjištěním, protože zpochybňuje naše chápání toho, jak může život existovat v extrémních prostředích. Doposud se většina výzkumu zaměřovala na ekosystémy založené na fotosyntéze, což je proces, při kterém rostliny a další organismy využívají sluneční světlo k tvorbě energie. Jeskyně Ayalon nám však ukazuje, že život může existovat i bez slunečního světla, a otevírá tak nové možnosti výzkumu vzniku života na Zemi i mimo ni.

Nejen živočichové, ale i aragonit

Dalším unikátem jeskyně Ayalon je přítomnost vzácného druhu minerálu zvaného aragonit. Jedná se o formu uhličitanu vápenatého, která se vyskytuje pouze na několika místech na světě. Vzniká rozpuštěním oxidu uhličitého ve vodě, kde reaguje s ionty vápníku a vytváří krystalickou strukturu. Útvary aragonitu v jeskyni Ayalon jsou obzvláště krásné, s jemnými jehličkovitými krystaly, které se na světle třpytí.

Jeskyně vznikla zcela specifickým způsobem. Jak vědci odhalili, voda, která obsahovala sirovodík, vyvěrala z hloubky několika set metrů. Kvůli své kyselosti pak rozpouštěla kalcitovou horninu.

Vědci stále odhalují tajemství jeskyně Ayalon a o tomto pozoruhodném podzemním ekosystému se toho ještě hodně dozvíme. Objev nových druhů a jedinečné adaptace, které si vyvinuly, vrhají nové světlo na evoluci života na Zemi a na možnosti existence života v extrémních prostředích. Jak bude výzkum pokračovat, jeskyně Ayalon jistě odhalí ještě více fascinujících poznatků o tajemstvích přírodní historie naší planety.

Zdroje: www.timesofisrael.com, www.haaretz.com, en.earth.huji.ac.il, en.wikipedia.org/wiki/Ayalon_Cave, www.israelhayom.com