Kopce Barabar a Nagarjuni v okrese Jehanabad jsou tvořeny unikátními žulovými balvany, které vypadají, jako by je na sebe naskládali obři. Tato pozoruhodná krajina byla přitahována lidmi snad od nepaměti. Není tedy divu, že ve 3. století př. n. l. zaujala i členy dnes již zapomenuté náboženské sekty Akvika.

Zakladatelem tohoto náboženského směru byl kazatel jménem Makkhali Gosala, současník Gautama Budhhy. Jeho následovníci byli potulnými žebráky, kteří odmítali konvenční védskou víru. Jejich učení zaujalo i krále Ashoka Velikého, jenž jim dovolil, aby v žulových skalách vybudovali své svatyně.

Jeskyně Barabar

Vzniklo tak dohromady sedm uměle vytvořených jeskyň. Každá se skládá z jedné kulaté a jedné obdélníkové místnosti. Pyšní se dokonale hladkými a lesklými stěnami a zajímavou akustikou. Jelikož jsou zcela bez výzdoby, spíše než chrám připomínají moderní atomové kryty nebo bunkry.

Někteří badatelé si proto myslí, že nešlo o místa určená k rozjímání, ale měla chránit místní obyvatele před přírodními katastrofami, politickými otřesy nebo dokonce útoky z nebes, k nimž mělo podle legend dojít během starověkých „válek bohů“.

Jsou zmíněné ve staroindických eposech Mahábhárata a Ramajána i sanskrtských textech jako je například Samarangana Sútradhara. Tato díla popisují vzdušné vozy vimany, schopné cestovat na velké vzdálenosti nejen v zemské atmosféře, ale dokonce i v kosmu, a ničivé zbraně připomínající atomové bomby, jež využívali bohové ve válce s tvory nazývanými danavové.

Vzácné jeskyně

Další záhadou, nad kterou si historici lámou hlavu je, jakým způsobem byly jeskyně vytesané a jakou technikou vyleštěné. Žula je tvrdá a pevná hornina, extrémně odolná vůči povětrnostním vlivům. Používali řemeslníci obyčejná dláta a kladiva, nebo si pomáhali speciálními stroji? To nikdo netuší. 

Zdroj: Youtube

Také zrcadlové leštění je zahalené rouškou tajemství. Odborníci jsou přesvědčeni, že technika byla inspirována achajmenovským sochařstvím. Konkrétní postup pravděpodobně zmizel spolu s vymýcením náboženské sekty Akvika.

Zdroje: www.en.wikipedia.org, www.earth-chronicles.com, www.ancient-origins.net