Plazil se úzkou chodbou, která se na konci rozšiřovala v rozlehlý dóm. Jeho kamarádi jeskyňáři mu slíbili, že tam uvidí něco, co by rozhodně nečekal. Měli pravdu.
Když se vědec konečně narovnal a světlem své čelovky zamířil na podlahu, překvapením otevřel pusu. Jen pár kroků před ním se objevily podivné kruhy vytvořené z polámaných stalagmitů. Uprostřed většího, který měl průměr asi 15 metrů, se nacházely dva ostrůvky.
Rouzaud procházel kolem struktury a přemýšlel. Pak ho zaujala další věc. „Je tady kost a je ohořelá," koukněte. Ukazoval s nadšením na tmavé skvrny. „Patřila buď většímu býložravci nebo možná jeskynnímu medvědovi. Vezmeme ji na analýzu," oznámil. Za pár dní laboratorní testy ukázaly, že v ní nezůstal žádný radioaktivní uhlík. To byla známka toho, že byla starší než 50 tisíc let. Další průzkum odhalil, že také odlomené stalagmity nesou stopy po ohni. Archeolog François Rouzaud se ale tuto důležitou informaci nedozvěděl. Po jeho nečekané smrti se vykopávky zastavily. Jeskyně Bruniquel tak dál strážila své tajemství.
Jeskyně Bruniquel a neandrtálci
O čtrnáct let později se Sophie Verheyden, paleoklimatoložka z Královského belgického institutu přírodních věd v Bruselu a horlivá speleoložka, začala o jeskyni zajímat. Stejně jako její kolegové, i ona narazila na podivné útvary. Sestavila proto tým archeologů, geochronologů a dalších odborníků a rozhodla se je důkladně prozkoumat.
Vědci zjistili, že v dómu je dohromady asi šest staveb. Nejvýraznější byly dva kruhy s vchody. Přibližně 400 ulomených stalagmitů, kuželovitých skalních útvarů vyrůstajících z podlahy jeskyně, které vytvořily vodní kapky obohacené o rozpuštěné minerály, byly na sebe pečlivě naskládány. Analýza nahromaděného kalcitu ukázala, že byly odlomeny před 174 400 až 178 600 lety.
„Toto datování nás překvapilo," přiznává archeolog z Pennsylvánské univerzity ve Filadelfii Harold Dibble. „Vše naznačuje, že ohořelé struktury postavili lidé. Jenže inteligentní Homo sapiens se v Evropě ukázali pouze před 40 tisíci lety. Víme, že zde žili neandrtálci. Do tohoto nálezu jsme si však mysleli, že nebyli schopni podobnou stavbu zorganizovat."
Inteligentní bratranci
Objev v jeskyni Bruniquel v jihozápadní Francii tak může přepsat historii. „Je to ukázka kulturního chování. Byl zde někdo, kdo měl abstraktní myšlení, dokázal motivovat skupinu a následně svůj výtvor také využívat," vysvětluje archeoložka z Leidenské univerzity v Nizozemsku Marie Soressi. Ještě překvapivější je však to, že neandrtálci se vydali do hlubokých a temných prostor. „Myslím, že toto zjištění změní způsob, jakým budeme v budoucnosti zkoumat podzemí," říká vědkyně.
Zdroj:
www.nationalgeographic.com, www.nature.com, www.en.wikipedia.org
