Zdroj: Profimedia
Tento zázrak na 50 let zapečetily úřady kvůli fanatickému vědci. Podívejte na staré mayské skvosty
Přes tisíc let se pod ruinami pradávného města Chichén Itzá skrývaly chodby jeskyně Balamkú, dokud ji neobjevili místní farmáři. Archeologové si ale na její zkoumání i cenné artefakty, které v ní zanechali Mayové, museli počkat více než pětapadesát let. Po objevení byla totiž „zapečetěná“.
Objevená a zavřená
Pozůstatky města Chichén Itzá leží v archeologickém nalezišti na severu mexického poloostrova Yucatán. Jeskyni tam místní farmáři objevili v roce 1966. Svůj nález oznámili příslušným úřadům a jeskyni Balamkú navštívil věhlasný mexický vědec Víctor Segovia Pinto.
Sepsal zprávu, v níž zmínil nález velkého množství archeologického materiálu. Žádný průzkum však nenásledoval, jak by se dalo čekat. Místo toho jeskyni nechal zatarasit kameny. Proč se rozhodl tak významný nález utajit je dodnes záhadou. Pravděpodobně byl nálezem tak posedlý, že nechtěl, aby jej zkoumal kdokoli jiný než on. Jisté je, že jeho záznamy o nálezu zůstaly někde v archivech.
Zavřená, ne zapomenutá
V roce 2018 začal v Chichén Itzá velký archeologický projekt spolufinancovaný z grantu National Geographic Society. Jeho cílem bylo zkoumání podzemních vod v jeskyních, mayských studní a cenotů – zatopených závrtů, jejichž název je odvozený z mayského slova a znamená jáma s vodou. Cenoty a jeskyně byly pro Maye nesmírně důležité. Nacházeli v nich nejen vodu, ale byly posvátnými místy, spojením s bohy a vchody do podsvětí.
A tehdy si už téměř sedmdesátiletý pan Luis Un, jeden z farmářů, kteří před půl stoletím jeskyni objevili, vzpomněl…
Na následujícím videu se podívejte na nález v jeskyni:
„Nemohl jsem mluvit, slzy mi vstoupily do očí…,“ vzpomíná na svůj pocit Guillermo de Anda, když do jeskyně poprvé vstoupil. Zpráva farmáře o dávném objevení jeskyně tentokrát padla na úrodnou půdu.
Dostala se k archeologu De Andovi z mexického Národního institutu antropologie a historie, který se věnuje výzkumu mayské civilizace. Jako badatel National Geographic byl vedoucím uvedeného projektu. Navíc se sám potápí do vodou zatopených jeskyní a cenotů a objevil mnoho dávno ztracených „pokladů“.
A ještě jeden pohled do jeskyně Balamkú:
Po břiše s hady
V temné jeskyni se tým de Andeho v úzkých tunelech musel potýkat s nedostatkem kyslíku a s hady. Nikdo si nestěžoval a všichni „… téměř cítili přítomnost Mayů,“ uvedl pro tisk de Anda a dále vyprávěl, jak se dlouhé hodiny plazil po břiše, než jeho čelovka osvítila první ze sedmi komor.
V nich pak objevili kadidelnice, vázy, zdobené předměty a další obětní dary. Byly mezi nimi nádoby na jídlo a nápoje. Na mnohých byl vyobrazený bůh deště, v některých zůstaly stopy potravin, kostí, minerálů a semen. V jeskyni odpočívaly i figurky jaguárů – v mayském jazyce balam, podle nichž dostala jeskyně jméno. Celkem je to víc než dvě stě neuvěřitelně zachovalých artefaktů.
Jedná se tak o nejvýznamnější objev v této oblasti za posledních téměř sto let. Analýzy a další zkoumání pak napoví víc o životě obyvatel a rituálech v jeskyních. Mohou být i klíčem k vzestupu a pádu Mayů a jejich říše, jak se domnívá de Anda: „Balamkú může pomoci přepsat i příběh Chichén Itzá…“
Zdroje: www.sciencealert.com, www.nationalgeographic.com, www.foxnews.com
