Jeskyně krystalů má tvar podkovy. Je asi 109 metrů dlouhá a nachází se v hloubce 300 metrů. Je považovaná za jednu z nejkrásnějších podzemních prostor na světě. A také za jeden z nejsmrtelnějších. Teplota vzduchu zde dosahuje 58 °C s vlhkostí až 99 %. Bez speciálního obleku a kyslíkové masky se životní funkce zastavují do deseti minut.
To je jeden z důvodů, proč do jeskyně během patnácti let, než byla zatopena, vstoupila jen hrstka odborníků a je tak relativně neprozkoumaná. „Bylo to, jako být v sauně, zároveň šplhat po horách a ještě se snažit provádět vědecké operace,” vzpomíná mikrobioložka Penelope Boston. „Navíc musíte dávat extrémní pozor. Krystaly jsou hladké a ostré. Jedno uklouznutí by znamenalo, že vás rozřežou zaživa.”
Jeskyně krystalů
Oslnivé bílé střepy jsou dlouhé až 11 metrů a váží až 50 tun. Vědci odhadují, že většina z nich rostla půl milionu až 900 000 let. „Jsou opravdu mamutí,” říká kanadský průzkumník George Kourounis, který o jeskyni natáčel dokumentární film. Aby vydržel extrémní podmínky, nechal si vyrobit speciální oblek a respirátor chlazený vzduchem a ledem. V podzemí tak vydržel 40 minut.
Prostřednictvím laboratorních experimentů dokázali odborníci vydedukovat, jak celý systém vznikl. „Zhruba před 26 miliony lety pod jihovýchodní Chihuahuou v Mexiku proudila řeka žhavého magmatu. Vytlačilo to na minerály bohatou vodu do jeskyní a mezer v hoře Naica. Tím začala tvorba krystalů,” vysvětluje krystalograf z Institutu věd o Zemi Národního centra pro vědecký výzkum Alexander Van Driessche.
Zpočátku se v horké vodě tvořily usazeniny síranu vápenatého. Jakmile zchladla, minerál se začal rozpouštět. Tím dodal podzemnímu roztoku tolik vápníku a síranu, že hydratovaná síranová sádra začala krystalizovat. „Částečky se hromadily velmi pomalu. Za každých 200 let se usadila vrstva o tloušťce listu papíru,” vysvětluje vědec.
Proto jsou tyto krystaly tak vzácné. I přesto, že pod horou Naica se nachází další jeskyně, jejich výzdoba ani zdaleka nedosáhla tak ohromné velikosti. Hlavním důvodem je, že voda v nich se ochlazovala rychleji.
Pradávný život
V roce 2017 učinili odborníci další ohromující objev. Uvnitř struktur našli neznámou formu života. „Kultury mikrobů jsou geneticky odlišné od všeho, co je na Zemi známé,” říká Penelope Boston. „V krystalech museli být uvězněni 10 tisíc až 50 tisíc let.” Mikrobioložka předpokládá, že organismy přežívají z manganu, železa a dalších kovových prvků.
Získání dalších vzorků a průzkum jeskyně není v současné době možný. Čerpadla, která odstraňovala vodu z okolních dolů, a tím pádem i z ní, byla v roce 2015 zastavena. „I přesto doufám, že se tam podívám ještě jednou,” říká Alexander Van Driessche. „Nedávné zprávy naznačují, že těžební činnost by mohla být obnovena. Uvidíme.”
Zdroje: www.thesun.ie, www.mexiconewsdaily.com, www.cen.acs.org, www.en.wikipedia.org
