Jeskyně Movile se nachází v mírně zvlněném terénu nedaleko přímořského letoviska Mangalia v Rumunsku. Byla objevena při geologickém průzkumu v roce 1986. Speleologický tým pod vedením Cristiana Lascua postupně zmapoval hlavní síně. Na první pohled vypadaly úplně obyčejně. Navíc se ukázalo, že přízemí je trvale zatopeno vodou.
Odborníci se již vraceli na povrch, když jednomu z mužů přeběhl po ruce pavouk. Vypadal divně. Byl téměř průhledný a neměl vyvinuté oči. Po bližším zkoumání jeskyňáři zjistili, že není jediný svého druhu. Navíc se prostory hemžily dalšími zvláštními tvory.
Jeskyně Movile Rumunsko
Vypadali jako z béčkového sci-fi filmu. Byli depigmentovaní a pyšnili se výrazně dlouhými makadly a tykadly, díky kterým se v černočerné tmě lehce pohybovali, lovili a rozmnožovali. Jejich další pozorování potvrdilo, že z 48 druhů bezobratlých jich bylo 33 endemických. Tedy, že se nevyskytují na žádném jiném prozkoumaném místě na planetě.
Jeskyně Movile
Vzhledem k jedinečnosti objevu byla přímo v podzemí vybudována biologická laboratoř. Vědci našli stonožky, mnohonožky, stejnonožky, štírky, pavouky, brouky, chvostoskoky, roztoče i vodní pijavice. Otázkou ale zůstávalo, co vývoj nových druhů ovlivnilo.
Chemické analýzy a geologický rozbor potvrdil, že na jejich evoluci měly podíl dva zásadní faktory. Jeskyně byla od venkovního prostředí izolována už od třetihor. Toto období začalo před 65 miliony lety a skončilo zhruba před dvěma miliony lety. Pravěcí tvorové, kteří do podzemí kdysi spadli, se tedy postupně přizpůsobovali úplné tmě.
Vzácný ekosystém jeskyně Movile
Na vývoji jeskyně se navíc podílely i hydrotermální procesy spojené s tvorbou sloučenin obsahující síru. I přesto, že podzemní prostory leží ve vrstvách vápenců, jejich stěny nezdobí krápníky z uhličitanu vápenatého, ale povlak sádrovce. Síra zároveň slouží i jako potrava bakterií.
Jeskyně Movile není jedinečná pouze zvířecí říší. Je považována i za jednu z nejjedovatější na planetě. Zatímco v zemské atmosféře je přibližně 21 % kyslíku, zde je ho kolem 10 %. V podzemí je také o 3,5 % více oxidu uhličitého než na povrchu. Návštěvník je ohrožen také zvýšenou koncentrací sirovodíku a metanu.
Zdroj:
www.casopis.ochranaprirody.cz, www.stoplusjednicka.cz, www.geoera.eu
