Hallmundarhraunské čedičové pole pokryté nadýchaným zeleným mechem začíná pod ledovcem Langjökul a vine se k vodopádům Hraunfossar, z nichž vytéká křišťálově čistý potok. Oheň, led, voda a kámen vytvořili krajinu, která podporuje představy o mocných bozích. Není divu. Když sem na konci devátého století dorazili Vikingové, spatřili rudou záři, proudící lávu a slyšeli dunivé erupce.
Místo je protkané lávovými trubicemi, jež vznikly, když roztavené magma protékalo horninou. Některé části těchto tunelů se zhroutily a daly tak vzniknout jeskyním. Největší z nich je Surtshellir. Je pojmenovaná po Surtrovi, krutém ohnivém obrovi ze severské mytologie, který zničí veškerý život na zemi.
Vikinská jeskyně Surtshellir
Kdo o této jeskyni neví, snadno by její vchod přehlédl. Splývá totiž s okolím. Jakmile k němu ale návštěvník dorazí, pochopí, že pod povrchem se skrývá doslova druhý svět. Tunel je až 10 metrů vysoký a 15 metrů široký. Jen pár metrů od vstupní brány se objevují první stopy po lidské činnosti – oválný kryt z kamenů o rozměrech 7 x 3 metry. Vědci se domnívají, že by mohlo jít o nejstarší vikingskou stavbu na světě. Vedle ní byly objeveny hromady zvířecích kostí rozsekaných na drobné kousky. Pocházely z ovcí, koz, skotu, prasat a koní.
Lávový tunel
Mezi další pozoruhodný architektonický počin patří uměle vytvořená zeď vysoká 12 metrů. Protože nemá žádný průchod, každý, kdo by se chtěl dostat do nitra jeskyně nebo ven, musel by ji překonat. „Prostor byl díky ní přetvořen v pevnost,” říká archeolog a kurátor Haffenrefferova muzea antropologie na Brownově univerzitě Kevin Smith. „Podporuje tak příběhy o tom, že Surtshellir obývali mladí psanci, kteří přepadali místní farmy kvůli dobytku.”
Postupem času si však odborník uvědomil, že na těchto legendách něco nesedí. Každý, kdo obývá temné a kamenné podzemí, by potřeboval světlo a teplo. Zároveň by zde měla být také latrína, aby člověk nemusel pokaždé přelézat masivní zeď. Jeskyně také nemá žádný zdroj vody. „Až na pár sazí jsme ale nenašli žádné ohniště. Neobjevili jsme oblast bohatou na fosfáty, odkazující na místní kadibudku nebo systém sběru a skladování vody,” říká Smith. „Odkryli jsme jen další hromádky kostí a sbírku skleněných kuliček v neobvykle omezené sadě barev: zelené, modré a žluté.”
Tajemství jeskyně
Podrobnější vykopávky v oválném krytu navíc odhalily olověný kříž a tři vydlabané kusy olova připomínající závaží, které dohromady vážily 26 gramů. To byl hmotnostní standard, jenž Vikingové používali při soudním řízení, řešící například odškodnění za zranění nebo vraždu. Kevin Smith si proto myslí, že jeskyně nesloužila primárně jako úkryt pro starověké loupežníky, ale byla místem rituálů zasvěcených Surtrovi nebo bohu Freyrovi, severskému vládci plodnosti a zemědělství. Domácí zvířata mohla být obětována k zajištění jejich přízně.
„Legendy o tom, že tunel obýval vikinský gang nebo naopak obr, se nemusí vylučovat. Obojí vyvolává záchvěv strachu a není těžké si představit, že místo, považované za bránu do ohnivé země Muspelheimu, bylo v průběhu staletí využíváno různými skupinami. Archeologie ale naznačuje, že Surtshellir byl spíš zahalen duchovním tajemstvím,” vysvětluje Kevin Smith.
Zdroje: www.archaeology.org, www.historicmysteries.com, www.scandinavianarchaeology.com
Sledujte nás v Google Zprávách