Před dvěma miliony lety měli naši předkové mnohem menší mozek, ale určitě už uměli chodit po dvou. Ačkoli přesně nevíme, kdy opustili větve stromů a začali se pohybovat vzpřímeně, nejspíš se tak stalo během australopitécké fáze ve střední a jižní oblasti Afriky. Zda to ale byli zrovna australopitékové, kdo se jako první zabydlel v jeskyni Wonderwerk, není jasné. Podle odborníků to také mohl být Homo habilis, tedy člověk zručný.
"Dosud se tu nenašla jediná lidská kůstka ani zub," vysvětlila archeoložka Liora Horwitz. "Vchod do jeskyně je na úrovni terénu, takže sem měly snadný přístup prehistorické hyeny. Těla se tu před nimi nemohla schovat."
Nejstarší ohniště na světě
Otázka také je, zda by dávní hominidé vůbec ukládali své mrtvé do jeskyně, ve které zároveň i "bydleli". O tom, že si tu vytvořili poměrně útulné prostředí, svědčí ohniště stará milion let. Tato datace vědce zaskočila - dosud nejstarší důkazy o používání ohně sahají do doby před 790 000 lety. Ačkoli se nedá říci, zda obyvatelé jeskyně uměli oheň rozdělávat, nebo ho jen sbírali z travních požárů, v každém případě si na něm opékali ulovenou kořist, včetně ryb. Nález rybích kostí vypovídá o tom, že Kalahari v minulosti nebyla vždy vyprahlou pustinou - hominidé zde měli k dispozici vodní zdroje.
Jeskyně Wonderwerk
Vývoj jejich inteligence zde byl zřejmě rychlejší než na jiných místech planety, neboť si už před 500 tisíci lety začali shromažďovat zdánlivě nepotřebnosti - jmenovitě krystaly, které si přinesli ze vzdálených míst. "Je to nejstarší sbírka nefunkčních, nepraktických předmětů, vypovídající o schopnosti symbolického myšlení," říká Liora Horwitz.
Podle archeoložky se krystaly našly v zadní části jeskyně, kde je naprostá tma. "Proč s nimi lidé chodili do takové hloubky a co tam s nimi dělali? Možná šlo o nějaké první rituály, spojené se zvláštními smyslovými zážitky, které poskytuje oheň v tmavém jeskynním prostoru," uvažuje odbornice.
Do tajemných prostor 140 metrů hluboké jeskyně vás zavede video:
Objevy v jeskyni Wonderwerk každopádně mění zaběhaný pohled vědců na rozumové schopnosti prvních hominidů. Zdá se, že jejich společnost nebyla založena jen na lovu a vyrábění primitivních nástrojů, ale velmi rychle si budovala i znaky kultury. V oblasti Kalahari k tomu měla evidentně ty nejlepší podmínky.
Zdroje: https://www.haaretz.com/, https://www.pnas.org/, https://www.sci-news.com/
