Romantická komedie režiséra Dušana Kleina Jak básníci přicházejí o iluze vtrhla do kin v roce 1984. Ústřední duo Pavel Kříž a David Matásek naprosto okouzlilo veškeré obecenstvo, ale především to dívčí. Pavel Kříž ve filmu ztvárňuje naivního mladíka studujícího medicínu – Štěpána Šafránka. Kromě studia chemických vzorců se ale mladý romantik soustředí také hodně na ženskou anatomii. A tak jeho pozornosti neunikne půvabná studentka zdravotní školy. A ani ona se nevyhne romantické přezdívce od zamilovaného Štěpánka.

Půvabná herečka, která Kříže uhranula, je dnes již spokojenou maminkou, která se i s manželem „uklidila“ do slovenské Bratislavy. Zde si v poklidu podniká a o někdejší herecké kariéře nechce ani slyšet. Před pár lety dokonce odmítla nabídku slovenské televize na jednu z hlavních rolí v jedenáctidílném seriálu. Někdejší herečka se prý obávala mediálního pozdvižení, které je podle í s tehdejší dobou nesrovnatelné, ba právě mnohem horší. 

I po více jak třiceti letech ovšem filmová sestřička stále zůstává v diváckých srdcích a její představitelka přiznává, že dodnes od fanoušků dostává dopisy. Není divu, někdejší herečka je i po tolika letech stále krásná, a tak se zajisté i dnes najdou obdivovatelé půvabu téhle slovenské divy. Nenechte se ovšem zmýlit tím, že by si svou krásu uvědomovala. Jak sama přiznala, když byla dítě, se sebevědomím na tom rozhodně nebyla nijak valně. 

Jako malá si nepřišla dost krásná

„Ještě na začátku školního roku v osmé třídě jsem stála v řadě při tělocviku jako nejmenší na posledním místě. Všechny moje spolužačky už vypadaly jako ženy. Já byla malá a hubená jako kotě. O rok později jsem byla najednou druhá nejvyšší, ale stále hubená. Dnes by to bylo možná plus, ale v době, když jsem dospívala já, ještě kult štíhlosti nebyl na pořadu dne. Takže jsem vyrůstala s pocitem, že všechna děvčata kolem jsou krásná a já je možná někdy dostihnu,“ uvedla pro web idnes.cz

Toho samého názoru ovšem nebyl režisér Miloslav Luther, který si slovenské krásky všiml díky tomu, že se později začala věnovat modelingu a pózovala pro slovenský časopis Dievča. Svou krásou ho uchvátila natolik, že jí nabídl roli princezny Anny v pohádce Král Drozdí brada, která se natáčela v roce 1984. 

Dívka sklidila před kamerou úspěch, a tak ji Miloslav Luther doporučil svému českému kolegovi Dušanu Kleinovi, který se zrovna poohlížel po hereckém obsazení pro svůj nově připravovaný film. A nejednalo se samozřejmě o nic jiného než o dnes již legendární Básníky. Dostala roli nedobytné Jeskyňky, která odolává neutuchajícím svodům amatérského básníka v lékařském plášti. 

Konec Básníků, konec Jeskyňky

Po této nezapomenutelné roli přišlo ještě pár dalších, například v historické minisérii Alžbetin dvor a objevila se i v několika pohádkách. Tím se ale její herecká kariéra pomalu ale jistě blížila ke svému konci. Naposledy se před kamerou objevila v roce 1993, kdy se opět vrátila do nemocničního prostředí, které jí bylo tak blízké od Dušana Kleina. Bylo to jeho básnické pokračování s názvem Konec básníků v Čechách

Konec Básníků byl ale také konec pro Jeskyňku. Poznali jste nádhernou herečku, která ji ztvárnila? Samozřejmě, je to Adriana Tarábková-Romanová. S hraním sekla a už se k němu nikdy nevrátila. A ani po tom netouží. Se svým manželem, který je významným fotbalovým akcionářem žije pokojně ve slovenském hlavním městě Bratislavě. Do jejích priorit se namísto herecké kariéry dostala právě rodina. Živí se jako podnikatelka, vlastní firmu na obalové materiály. 

Zdroje: super.cz, idnes.cz