Archeologové začali malby poprvé zkoumat v roce 2016, poté co mírová smlouva přinesla do regionu po letech občanské války stabilitu, a své první poznatky zveřejnili koncem roku 2020. Malby dokazují, že když se blížil konec poslední doby ledové, Jižní Amerika mohla být domovem tvorů, kteří by dnešním očím připadali exotičtí, včetně obřích pozemních lenochodů, slonům podobných tvorů zvaných gomphotheres, vyhynulých pleistocénních koní a kopytníků z čeledi Litopterna.

Na neuvěřitelný dokument se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Třináctikilometrová skalní malba

V Serranía de la Lindosa v Kolumbii byla odkryta osmikilometrová skalní freska Cerro Azul. Ta se stala předmětem nedávných expedic vedených archeologem José Iriartem z Exeterské univerzity. Expedice dokázaly, že mistrovské dílo pravěkého skalního umění z Amazonie, které někteří označují za "Sixtinskou kapli starověku", možná zobrazuje vyhynulé savce z doby ledové a nabízí fascinující pohled na vyhubené druhy a jejich krátké soužití s lidstvem. Nyní se okrové malby staly předmětem diskusí, protože odborníci se snaží definitivně určit jejich dataci a identifikovat zvířata.

Archeologové věří v úspěch

Archeologové doufají, že testování poskytne definitivnější dataci maleb ještě letos, čímž by byla vědecká debata konečně ukončena. Diskutuje se zejména o jejich stáří a o tom, co malby zachycují.

Dr. Iriarte a jeho kolegové poukazují na archeologické a paleontologické důkazy, že lidé s některými z těchto megafaun v době ledové koexistovali ještě před jejich vyhynutím. Upozorňují také, že okr byl nalezen v sedimentech, které se v La Lindose ukládaly na konci doby ledové, což naznačuje, že skalní umění by mohlo být tak staré. Vyhynulá megafauna byla již dříve identifikována ve skalním umění v jiných částech světa, ale důkazní břemeno je mimořádně vysoké.

Existuje názor, že ohromující umělecká díla jsou stará až 12 000 let. Je na nich zachycena megafauna doby ledové. Na malbách je zachycena celá rozmanitost Amazonie. Od želv a ryb až po jaguáry, opice a dikobrazy. Jak uvedl pro CNN José Iriarte, podle jeho názoru pravěcí lidé migrovali dolů do Jižní Ameriky, přičemž se setkali s těmito savci s velkými těly a zachytili je na jeskynních malbách. Ty jsou přitom velmi naturalistické a je možné na nich rozeznat morfologické rysy zvířat.

Nejednotnost ve stáří ani motivech

Malby zobrazují například větší zvíře tažené menším zvířetem, které možná představuje dospělého lenochoda obrovského a jeho potomky. Interpretace umění je však vždy subjektivní, takže i zde se nabízí mnoho názorů a vědci zatím rozhodně nejsou jednotní.

Stále také zůstává otázkou, jak jsou malby staré. Vědecky svět totiž udivuje jejich mimořádné zachovalost, přestože malby byly nepochybně po tisíce let vystaveny přírodním živlům.

Ač si tedy jedna část vědecké obce myslí, že malby jsou staré 12 tisíc let, druhá část se domnívá, že nástěnné malby mohou být staré jen několik set let. To by znamenalo, že nemají nic společného s dobou ledovou a že savci na malbách mohou být současná zvířata, například kapybary nebo moderní koně dovezení Evropany.

"Interpretace vyobrazení na skalním umění je vždy předmětem diskusí, zejména pokud se tvrdí, že na nich byla zobrazena vyhynulá zvířata," uvedl Paul Tacon, profesor archeologie a antropologie na Griffithově univerzitě v Austrálii.

Na výsledky si ještě budeme muset chvíli počkat.

Zdroje:

www.nytimes.com, news.artnet.com, bvcnews.com