Trhlina v dějepisu
První poznatky o astronomii připisují mnozí z historiků starověkým řeckým učencům. Nový obsáhlý výzkum britských archeologů z Edinburské univerzity a Kentské univerzity však naznačuje, že lidé znali „vesmír“ už tisíce let před Řeky. Podrobně studovali až 40 000 let staré jeskynní malby zvířat ve známých nalezištích ve Francii, Turecku, Německu a Španělsku. Zjistili, že zdánlivě primitivní zobrazení divokých zvířat, býků, beranů, kozorohů, štírů, ryb a dalších tvorů nejsou jen pouhé malby zvířat, ale souhvězdí, která už jeskynní člověk dokázal rozpoznat na noční obloze.
„Rané jeskynní umění ukazuje, že lidé měli pokročilé znalosti o noční obloze již v poslední době ledové. Intelektuálně se tak od nás téměř nelišili,“ vysvětluje jeden z archeologů Martin Sweatman z Edinburské univerzity. To však není vše.
Vepsané do stěn jeskyní
Ač pravěké symboly zvířat na stěnách jeskyní svědčí o velmi dobrých znalostech hvězd dávných lidí, jak výzkumníci zjistili porovnáním souborů údajů, které se shodují s hvězdným uspořádáním, která byla v té době viditelná, nejsou to jen podrobné hvězdné mapy. Naznačují, že měli tehdejší lidé povědomí o vesmírných událostech a asteroidech i jejich dopadů na Zem. Malbami ztvárnili i údaje o významných kometách. Pozorováním poloh hvězd na noční obloze zaznamenávali pradávní lidé čas, malby tak byly i takový první jednoduchý kalendář. Je zřejmé, že znali rotaci Země a díky ní dobu rovnodennosti. To vše dávní astronomové zjistili za pomoci složitých výpočtů.
Pozoruhodná malba v jeskyni Lascaux dle badatelů symbolizuje ničivý náraz komety (viz text níže)
Revoluce v pohledu na pravěké lidi
Výzkumníci také uvádějí, že velmi propracovaná vyjádření dávných lidí o znalostech vesmíru se netýkají jednoho místa nebo jednoho časového období a pouze maleb. Příkladem je „záhadná“ třiceticentimetrová soška Lvího muže vyřezaná z kostí mamuta – jedna z nejstarších na světě. Byla objevená v německé jeskyně Hohlenstein-Stadel v roce 1939 a stará je nejméně 38 000 let. Proč záhadná? Její význam je totiž sporný. Předpokládalo se, že je symbolem mužství, ač jiný výklad říkal, že kvůli chybějící hřívě, je to figurka lvice, tedy symbol ženy. Britští badatelé se však domnívají, že vyjadřuje souhvězdí Lva a je jedním z prvních zobrazení zvěrokruhu.
Lví muž –soška symbolizuje souhvězdí Lva, je jedním z prvních zobrazení zvěrokruhu
Předpokládá se, že nebeské jevy a souhvězdí zobrazují i další artefakty, třeba sloupy z tureckého archeologického naleziště Göbekli Tepe. Jeden z nich označený jako 43 pravděpodobně představuje dokonce katastrofický náraz vesmírného tělesa z doby kolem 11 000 př. n. l., který byl příčinou dryasu, významného ochlazení planety, tzv. malé doby ledové.
Jeden ze sloupů v archeologickém nalezišti Göbekli Tepe
Ale zpátky k jeskynním malbám. Sweatman a jeho kolega Coombs, který se na výzkumu podílel, považují za obzvláště pozoruhodnou jeskynní malbu z francouzské jeskyně Lascaux. Jsou na ní symboly zvířat a vyobrazení nosorožce symbolizuje dnešní souhvězdí Býka. Umírající muž pak náraz komety, ke kterému došlo zhruba před 15 200 lety. Tyto nálezy však nejsou jediné, které ukazují, že dávní lidé byli inteligentní a měli velmi sofistikované znalosti.
Studie byla publikovaná v časopise Athens Journal of History.
Zdroje: curiosmos.com, www.businessinsider.com, www.dailymail.co.uk
Sledujte nás v Google Zprávách