Říkali jí Černá smrt: Ruská dívenka napadala a masakrovala nacisty v převlečení

Jevdokia Zavalijová neměla mezi střílejícími vojáky co pohledávat. Nejenže byla ženou, ale navíc jí ještě ani nebylo osmnáct. Přesto vzala do rukou kulomet a stala se postrachem nacistů. Dokonce to dotáhla na velitelku čety, která čítala 500 mužů.

V době, kdy Hitler porušil smlouvu se Stalinem a napadl území tehdejšího Sovětského svazu, bylo Jevdokii pouhých šestnáct let. Její rodná vesnice na Ukrajině byla zčistajasna bombardována nepřítelem a ona sama doma trhala prostěradla, aby raněným vojákům obvázala rány. V tu chvíli se také rozhodla, že událostem nebude jen nečinně přihlížet a vydá se do boje. Přesvědčila velitele kavalerie, aby ji vzal s sebou na frontu. Namluvila mu, že už jí bylo osmnáct.

Jako žena mohla u armády vykonávat jen funkci zdravotní sestry. Ne že by to byla práce bezpečná a fyzicky nenáročná. Když odtahovala zraněného velitele z bojiště, kulky okolo ní svištěly jak na střelnici. Sama utrpěla vážné zranění, ale za záchranu důstojníka obdržela Řád rudé hvězdy. Lékaři předpokládali, že se po vyléčení vrátí domů. Nevrátila.

Jednoho dne k její jednotce zavítali představitelé námořnictva a vybírali posily pro okamžitou akci. Jevdokia si zrovna nechala kvůli vším ostříhat vlasy a měla na sobě mužskou uniformu, takže vypadala jako mladý chlapec. Když ji vojáci vybídli, aby si sbalila věci a šla s nimi do přední linie, neřekla ani slovo a poslechla.

Pod mužskou identitou se jí podařilo zajmout vysoce postaveného německého důstojníka, což jí vyneslo povýšení. Další husarský kousek se jí povedl v roce 1942 u Mozdoku, kde se pod rouškou noci přeplavila přes řeku do nacistického tábora a ukradla odtud munici. Nejtěžší zkouška ji však čekala v Kubáni. Velitel padl v boji a chvíli se zdálo, že se rota vyděšeně rozprchne. Jevdokia ale na útěk nepomýšlela. Zařvala na vojáky, ať ji následují, a převzala vedení. Opravdu se jí podařilo rotu stmelit a zahnat nepřítele na ústup. Opět ale skončila v nemocnici, kde se provalilo, že není mužem.

Jevdokia se bála postihu a potupného návratu mezi zdravotní sestry, ke svému překvapení však byla vyšvihnuta do vedení pěti stovek mužů s kulomety. Vrhala se střemhlav do nejtvrdších bojů a nacisté se jí natolik báli, že jí začali přezdívat Frau Černá smrt.

Zraněna byla ještě dvakrát. Přesto válku přežila a vrátila se do rodné vsi, kde našla uplatnění jako vedoucí obchodu s potravinami. Často také přijímala pozvání do různých ruských měst na besedy, kde vyprávěla o svém válečném dobrodružství. Jinak prožila klidný život s manželem a dvěma dětmi a na věčnost se odebrala teprve v roce 2010.

(Zdroje: thefemalesoldier.com, epochaplus.cz)