Zdroj: facebook.com
Toto je velmi nebezpečná věc ze 17. století. Ani 99% milovníků válečné historie netuší, k čemu je
V 17. století vypukla v Evropě série konfliktů, které přinesly tři desetiletí zmaru a utrpení. Třicetiletá válka je dnes považována za první moderní svár. V praxi šlo o souhrn propojených vnitřních i mezinárodních bojů, revoluci ve zbrojení a nástup nových, často podivných zbraní.
Bylo 23. května roku 1618. Skupina českých protestantů vedená hrabětem Jindřichem Matyášem Thurn-Valsassinou vyhodili z nejvyššího okna Pražského hradu dva katolické místodržitele a jejich sekretáře. Tato událost byla jedním z pomyslných plamínků, která zažehla třicetiletou válku.
Mohlo by se zdát, že zbytek Evropy na komickou defenestraci, při níž naštěstí nikdo nezemřel, čekal. Mocenský souboj panoval mezi Nizozemskými provinciemi a Španělskem, Švédové vtrhli do Alsaska, Dánsko, Francie, Polsko a další země bojovaly mezi sebou nebo vedly vnitřní spory.
Složitý a vleklý konflikt mezi vojenskými silami, partyzánskými skupinami, soukromými armádami a branci označují historici za první příklad totální války. Vedla se totiž nejen na bojišti, ale měla dalekosáhlý dopad i na obyčejné obyvatelstvo.
Třicetileté zbojení
„Objevil se nový systém boje,” píše Pascal Daudin, hlavní poradce Mezinárodního výboru Červeného kříže v divizi politické a humanitární diplomacie. „Lidé jako Albrecht z Valdštejna se snažili z jedné šarvátky financovat další. Válka se stala motorem sama pro sebe.”
Důkazem toho jsou i změny ve zbrojním průmyslu. Před třicetiletou válkou vyráběly zbraně řemeslníci. S požadavkem rychlé a levné produkce se začaly objevovat manufaktury, které většinou vlastnili armádní velitelé a vynášely jim poměrně slušné peníze.
Sériová výroba totiž ráda využívala již nefunkční nástroje. Mezi „recykláty” má patřit i typ ručního děla s názvem Pechlanzen nebo Sturmkolben. V Českých zemích se mu díky specifickému vzhledu mělo říkat Ježek. O tom, jak přesně fungovala, odborníci spekulují. Zatím prý byl objeven pouze jeden exemplář, který je nyní uložen v Armádním muzeu ve švédském Stockholmu.
Smolné kopí
S největší pravděpodobností šlo ale o typ ohnivého kopí, které je označované jako předchůdce moderních střelných zbraní. Skládalo se z hlavně, rukojeti a někdy objímky pro vložení dřevěné pažby. Mezi projektily patřily kameny, oblázky, železné koule a šípy.
Pechlanzen je však podivný v tom, že ke středové hlavni jsou přivařené další trubice. Připomíná tak katapult, kterým mohly být metány při výbuchu střelného prachu olověné pelety.
www.blogs.icrc.org, www.lovecpokladu.cz, www.palba.cz, www.en.wikipedia.org
