Bodamské jezero je velké sladkovodní jezero, které hraničí s Německem, Švýcarskem a Rakouskem. Megality byly postaveny pravěkými lidmi, kteří v oblasti žili v letech 5000 až 800 př. n. l., a jsou považovány za jedny z nejstarších a nejvýznamnějších archeologických nalezišť v Evropě.
Pravidelnost svědčí o přítomnosti lidské ruky
Když byl švýcarský Stonehenge na dně Bodamského jezera objeven, loď vybavená bagrem s 15 metrů dlouhým ramenem odstranila materiál podél kamenů, aby ho odhalila. Ukázal se neolitický monument postavený před 5 500 lety člověkem. Abychom však zjistili, jak se kameny do jezera dostaly, je zapotřebí další analýza.
Každý kámen byl umístěn v pravidelných intervalech probíhajících zcela rovnoběžně se švýcarským pobřežím, což svědčí o tom, že se jedná o dílo lidské, nikoli dílo přírody. Vědci měli původně podezření, že útvary pocházejí z doby bronzové datované do období kolem roku 1000 př. n. l.
Na video se podívejte zde:
„Pomocí vysokofrekvenčních elektromagnetických impulsů byla zaznamenána skrytá vrstva dna jezera v blízkosti kamenných struktur. Je zřejmé, že kameny o velikosti až 40 cm spočívají na postglaciálních páskovaných jezerních usazeninách a zjevně nad podkladovou horní hranou morény [ledovcem vytvořené akumulace nezpevněných ledovcových úlomků]. Nyní je tedy vědecky dokázáno, že krakorce nevznikly přirozenou cestou z ledovce, ale byly navršeny lidskou rukou,“ říkají vědci Švýcarského Archeologického institutu.
Obydlí na kůlech
Bodamské jezero ale skrývá vícero tajemství. Megality ve švýcarském Bodamském jezeře tvoří řada dřevěných a kamenných staveb, které byly postaveny na plošinách nad vodou. Plošiny byly podepřeny dřevěnými piloty, které byly zatlučeny do dna jezera, odtud název Pfahlbauten, což v němčině znamená "obydlí na kůlech". Samotné stavby byly vyrobeny ze dřeva, rákosu a hlíny a často byly zdobeny složitými řezbami a malbami.
Megality byly objeveny v polovině 19. století a od té doby archeologové na místě objevili tisíce artefaktů a pozůstatků. Mezi tyto artefakty patří nástroje, zbraně, keramika a šperky a také zbytky rostlin a zvířat, které se používaly jako potrava.
Švýcarské Stonehenge v Bodamském jezeře
Kdo je postavil?
Megality byly pravděpodobně postaveny pravěkými lidmi, kteří hledali bezpečné místo k životu. Plošiny nad vodou poskytovaly ochranu před zvířaty a dalšími nástrahami na souši a zároveň umožňovaly snadný přístup k rybám a dalším zdrojům v jezeře. Obydlí se také nacházela v oblasti, která byla bohatá na přírodní zdroje, jako je hlína a dřevo, které byly nezbytné pro stavbu a údržbu staveb.
Megality jsou nyní důležité nejen pro svůj historický význam, ale také pro svou kulturní a vzdělávací hodnotu. Lokalita byla zařazena na seznam světového dědictví UNESCO a každoročně ji navštíví tisíce turistů. Megality umožňují nahlédnout do života pravěkých lidí a nabízejí pohled do rané historie Evropy. Slouží také jako připomínka vynalézavosti a důvtipu lidí, kteří je postavili, a trvalého odkazu jejich úspěchů.
Švýcarsko má hned dva Stonehenge
Ostatně na závěr si jen připomeňme, že Švýcarsko má dokonce ještě jednu památku nazvanou Švýcarské Stonehenge. Jedná se o neolitickou památku ve městě Sion v kantonu Valais, které se také říká "Euseigne Pyramids". Byla postavena přibližně v období 4000 až 2000 let př. n. l..
Památku tvoří skupina kamenných sloupů uspořádaných do kruhu, přičemž některé dosahují výšky až tří metrů. Kameny jsou vyrobeny z gneisu, což je typ metamorfované horniny, která je v této oblasti běžná. Předpokládá se, že kruhový vzor kamenů byl posvátným prostorem, který sloužil k náboženským nebo obřadním účelům.
