První a překvapivé

První živé organismy z antarktického jezera pod ledovcem získali vědci před deseti lety. „Zjistili jsme, že nejde jen o živé organismy, ale je zde aktivní ekosystém,“ uvedl tehdy hlavní autor studie Brent Christner, mikrobiolog z Louisiana State University v Baton Rouge. „Kdybyste měli vymyslet nejúžasnější scénář pro ekosystém v Antarktidě, tenhle byste nevymysleli.“ Projekt nazvaný WISSARD plánoval mezinárodní tým vědců z mnoha zemí několik let. Vybavený horkovodním vrtákem a dekontaminačním systémem pak z vrtu v osm set metrů silném ledu získal vzorky vody barvy čaje z jezera Whillans.

Whillans je jedním ze čtyř set jezer „uvězněných“ pod ledovým příkrovem Antarktidy. Některá z nich jsou propojená řekami a potoky, jiná, jako třeba Vostok, jsou samostatnými vodními pánvemi. Whillans je „zvláštně tvarovaná“ tůň, jak popsali vědci, hluboká pouhých dva a půl metru. Leží na úbočí skály v ledové kapse na ploše zhruba šedesát kilometrů čtverečních a napájí ji síť toků. Pod ledem se Whillans naposledy ocitnul zhruba před milionem let na konci pleistocénu.

Následující video ukazuje, jak tým badatelů instaloval vrtné zařízení:

Zdroj: Youtube

Život pod ledem

Vzácné vzorky vody zkoumali vědci z Montana State University, University of Tennessee a dalších institucí. Sekvencovali DNA kultur buněk a objevili 3 934 různých druhů jednobuněčných organismů. „Počet organismů nás překvapil,“ řekl Christner. „Ve skutečnosti se to ale příliš neliší od množství organismů v jezeře na povrchu.“  Potravou těchto organismů v temných chladných vodách bez slunečního záření jsou minerály ve vodě a bahnitém dně, ze kterých čerpají energii pro „ustálení“ oxidu uhličitého.

Nejpočetněji zastoupené jsou mikroby archea, které oxidují amonium. Když odumřou, stávají se potravou pro skupinu, která oxiduje síru. Další početná skupina využívá železo a jiná metan. Ten do vody probublává ze dna. Vědci předpokládají, že pochází z dávných organických látek, které se v usazeninách rozkládají. Amoniak nejspíš produkují bakterie, které se živí odumřelými mikroby. Překvapivým nálezem byla vysoká koncentrace soli v usazeninách, která je pro badatele záhadnou. „Nikdy předtím jsme takovou koncentraci soli neviděli,“ řekl John C. Priscu, další člen týmu. „… dokonce ani v obnažených antarktických jezerech, která kdysi pokrýval oceán.“

Průlomový výzkum přibližuje následující video:

Zdroj: Youtube

Průlomová studie

Glaciolog Martyn Tranter z Bristolské univerzity ve Velké Británii, který se na studii nepodílel, uvedl: „Jedná se o přelomovou práci pro polární vědy,“ řekl a dodal, že je tato práce podnětem pro další výzkumy subglaciálních jezer. Vědci se zabývají dalšími otázkami, třeba jakou roli hraje ekosystém Whillans v celém Jižním oceánu nebo chemických a biologických cyklech na Zemi.

Z výsledků tohoto výzkumu jsou nadšení i vědci, kteří se zabývají možným životem na jiných planetách. Planetární geoložka z kalifornského SETI Institute Cynthia Phillipsová říká, že Whillans sice asi není stejný jako předpokládané oceány pod ledem na Jupiterově měsíci Europa, ale může jim být velmi blízký. Je tak ukázkou, že i tam si můžou plavat mimozemští mikroby.

Zdroje: www.livescience.com, www.nbcnews.com, www.smithsonianmag.com